„Zatímco v prvním funkčním období Václav Klaus zastával až na výjimky nekonfliktní postoje, ve druhém období se stal v některých tématech téměř nesmiřitelným. Změna chování může souviset s tím, že v prvním funkčním období musel vystupovat umírněně proto, aby byl volitelnější pro tehdejší volitele,“ vysvětluje politolog Miloš Gregor.

Společně se zvýšenou kritikou Klaus stále častěji předkládal alternativní postupy při řešení problémů – v závislosti na tématu až ve dvou třetinách svých vystoupení. „Ve svých závěrech a radách Klaus poměrně často cituje a odvolává se na autority z ekonomického a politického života, z nichž jednou je on sám,“ dodává Gregor.

Během sledovaného období 19 let se témata Klausových projevů měnila v návaznosti na aktuální dění. Díky tomu klesala četnost projevů věnovaných ODS, politické transformaci nebo komunismu poté, co se stal prezidentem republiky v roce 2003. „Výrazný nárůst naopak můžeme sledovat u projevů o Evropské unii, o níž se zároveň vyjadřuje stále negativněji,“ komentuje Gregor.

Spolu s nárůstem negativně zabarvených projevů klesl podíl neutrálních projevů. Výzkum sledoval proměny v tématickém zaměření, stavbě a vyznění projevů. Pozornost politologové věnovali i způsobu, jakým Klaus užívá rétorické prvky.