O zrušení Senátu se začalo zejména v řadách poslanců diskutovat v souvislosti se schválením přímé prezidentské volby. Třípětinová většina populace je pak stejného názoru jako ti ze zákonodárců, kteří se domnívají, že přijetím přímé volby prezidenta došlo k výraznému snížení významu Senátu a mělo by tak dojít k jeho úplnému rozpuštění. Skutečnost, že odejmutí jedné z nejdůležitějších pravomocí Senátu, tedy volby hlavy státu, má na vnímání této ústavní instituce devastující vliv, potvrzuje i mínění téměř dvou třetin veřejnosti, podle kterých by ke zrušení Senátu, mělo dojít hned po první přímé volbě prezidenta ČR v roce 2013. O nevalném mínění většiny veřejnosti o funkci Senátu svědčí skutečnost, že téměř dvě třetiny domácí populace vnímají Senát jako zbytečnou instituci. Stejná část populace je pak přesvědčena, že rozpuštění Senátu by pomohlo státní kase v rámci úsporných opatření a stabilizace veřejných rozpočtů.

Exkluzivní internetový on/off-line průzkum byl proveden ve dnech 2. - 5. března 2012 na vybrané skupině 8786 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-69 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu více jak 200 tisíc registrovaných uživatelů 16.290 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-1,5 %. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.

Senát, tedy horní komora Parlamentu České republiky, jehož primární funkcí je v rámci politického systému plnit funkci ústavní pojistky a společně s Poslaneckou sněmovnou volit hlavu státu, nepatří podle názoru 66,6 % respondentů, kteří představují reprezentativní vzorek domácí populace, mezi instituce, které jsou pro fungování České republiky nezbytné.

O pravomocích a činnosti horní komory Parlamentu ČR mají povědomí téměř dvě třetiny (63,3 %) dotázaných. Převládající negativní názor na tuto ústavní instituci tedy není důsledkem neznalosti respondentů, ale skutečného přesvědčení o její zbytečnosti. Tyto úvahy pak aktuálně umocňuje fakt, že schválením přímé volby hlavy státu, přišel Senát o jednu ze svých nejdůležitějších funkcí.

Senát jakožto horní komora Parlamentu ČR za 16 let svého fungování dokázal o své nezbytnosti přesvědčit pouze 25,7 % respondentů. Naopak o naprosté zbytečnosti Senátu je přesvědčeno 65,8 % respondentů. Senát je tak bezpochyby ústavní institucí, která nemá důvěru občanů.

Skutečnost, že si Senát za dobu svého fungování nedokázal v očích veřejnosti vydobýt dostatečnou důvěru a prestiž svědčí názor 74,6 % dotázaných, pro které by byla mnohem přijatelnější variantou taková podoba horní komora parlamentu, kde by senátorská funkce byla funkcí čestnou, bez nároku na finanční odměnu.

Téměř dvě třetiny respondentů (64,8 %) se domnívají, že Senát za dobu svého působení neprokázal svou důležitost a potřebnost. Stejného názoru je i řada politiků, kteří mluví o transformaci či přímo zrušení Senátu. Jedním z nich je například předseda poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík.

S míněním některých poslanců, kteří v souvislosti se schválením přímé volby hlavy státu vyslovili názor, že přímá volba prezidenta snižuje význam horní komory Parlamentu ČR a že by měl být tedy Senát rozpuštěn, souhlasí 61 % respondentů.

Podle názoru 61,8 % dotázaných by ke zrušení horní komory Parlamentu ČR mělo dojít bezprostředně po první přímé volbě nové hlavy státu, která proběhne počátkem příštího roku.

Podle mínění 65,4 % by pak zrušení Senátu napomohlo ke stabilizaci veřejných rozpočtů.