Poslankyně Nina Nováková uspořádala diskuzní kulatý stůl, který se zabýval problémy ve středním školství. Účastnili se jej zástupci studentů středních škol ze Středoškolské unie, zástupci Ministerstva školství, zřizovatelů škol, rodičů a Národního ústavu pro vzdělávání.

Učitel v nerovném postavení vůči žákovi

Poslankyně Nováková upozornila na jeden z aktuálních problémů, a sice postavení žáka a učitele. „V posledních cca třech letech pozoruji nový fenomén. Učitelé se čím dál více bojí žáků. Je to dáno především nerovným postavením žáka, který má mnoho cest, jak učiteli znepříjemnit život. Učitel naopak nemá moc možností, jak se bránit,“ říká poslankyně TOP 09 a členka výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Nina Nováková.

Podle poslankyně je to rovněž dáno tím, že legislativa upravující fungování škol je morálně zastaralá. Svým systémem příkazů a zákazů omezuje možnost škol reagovat na problémy moderní doby. Rodiče a žáci umí opravdu velmi dobře využívat svých práv a školy mají jen omezené možnosti, jak na ně reagovat. Přitom nemají efektivní nástroje, jak donutit rodiče a žáky plnit své povinnosti. V konkrétních případech místo spolupráce nastává atmosféra souboje. To je pro školu nebezpečná diagnóza

Z ředitelů jsou spíše manažeři a právníci

Ředitelé škol považují nárůst byrokracie za alarmující a dotýká se to přímo fungování škol. Ředitel je manažer, který musí umět zadávat i stavební veřejné zakázky, rozumět účetním rozvahám, ovládat vypisování projektů. K tomu musí vyřizovat řadu dokumentů, řešit spory a zejména zvládat hlavní poslání, a to je řízení učitelského sboru a výuky.

Sám sobě šéfem

Nejednotný je také vztah mezi zřizovateli školy a řediteli. I když je ředitel sám sobě šéfem a nemá nad sebou přímo nadřízeného, tak jednotlivé kraje přistupují k ředitelům středních škol rozdílně.

„Některé kraje dávají hodnocení řediteli jen prostřednictvím jeho odměny. V jiných krajích jsou ředitelé pravidelně testování a musí prokazovat výsledky své činnosti,“ řekl zástupce Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy Josef Rydlo.

Budoucnost je v partnerství

Nováková vidí vývoj vztahu mezi jednotlivými aktéry školy v zodpovědném partnerství a ne v rigidní hierarchii. „Škola je živý organismus, kde vše nějak souvisí se vším. V dnešní době už nejde direktivně rozhodovat bez ohledu na názory ostatních. Je třeba se rovněž naučit konstruktivnímu partnerství a více zapojit samotné žáky a studenty,“ uzavřela Nováková.