"V reakci na zveřejněné výroky brněnských muslimů ohledně výstavby další, větší mešity v Brně, a v reakci na otevřenou propagaci islamismu muslimskými organizacemi v České republice, cítí Národní strana povinnost veřejnost varovat před ohrožením svobody a demokratického zřízení České republiky islamisty. Proto brněnská místní organizace Národní strany osvítí „brněnský“ půlměsíc jasným světlem. A to již tuto sobotu 29. srpna," píší nacionalisté na stranickém webu.

Upozorňují zároveň, že jejich protest "nemá charakter veřejného shromáždění a text na webu není pozvánkou na akci".

Národovci se přesto po shromáždění u mešity hodlají vydat na pochod brněnskými ulicemi. Podle svých mluvčích chtějí "šířit pravdu o pravém poselství islámu, přičemž budou distribuovat informační letáky nejen Brňanům".

Podle mluvčího městské části Brno-střed Romana Buriána nikdo o žádné akci u mešity úřady neinformoval. "Žádné shromáždění před mešitou na 29. srpna ohlášené nemáme," konstatoval.

Oficiální informace o chystaném shromáždění nemá ani policie. "Pokud se ale potvrdí, opatření učiníme," řekla brněnská policejní mluvčí Andrea Procházková.

Muslimové chtějí novou mešitu postavit proto, že jejich počet v Brně rychle roste a současná modlitebna jim už podle jejich slov nestačí. "Sháníme pozemek nebo budovu, která by měla sloužit až pěti stovkám věřících," přiznal předseda Islámské nadace v Brně Muneeb Hassan Alrawi, který je od letošního dubna i duchovním šéfem všech muslimů v Česku.

Existující brněnská muslimská mešita je jediná funkční stavba svého typu v Česku. Stojí již jedenáct let ve Vídeňské ulici v katastrálním území Štýřic, spravované městskou částí Brno-střed. Spravuje ji organizace Islámská nadace v Brně.

Výstavbu provázel nesouhlas části obyvatel města, především křesťanských spolků. Magistrát města v roce 1998 stanovil podmínky, že mešita nesmí mít minaret, kopuli a nesmí být odlišná od okolní zástavby. Její zařízení uvnitř je v porovnání s ostatními mešitami známými z jiných zemí též relativně strohé. Objekt slouží spíše jako kulturní centrum, orientovaný je směrem k Mekce - oproti okolní zástavbě je budova mírně pootočena. Hlavní součástí mešity je prostor pro modlitbu asi sta lidí. V současné době do mešity pořádají též exkurze.

Během let se po zkušenostech obyvatel s návštěvníky mešity počáteční napětí zmírnilo. Islámská nadace v Brně na své náklady nechala rozšířit parkoviště o šest parkovacích míst. Se souhlasem policie pak mohou dokonce během islámských náboženských svátků muslimové parkovat ve Vídeňské ulici před mešitou.

Brněnští muslimové by si ale nyní nejraději postavili mešitu od základu novou. I s minaretem. "Oslovíme významné místní architekty. Chceme, aby stavba byla pro Brno kulturním přínosem," řekl Alrawi. Dodal, že minaret by věřící uvítali, ale pokud jej město nebude chtít, od jeho projektu ustoupí.

K otázce výstavby druhé brněnské mešity se pro agenturu vyjádřil i první náměstek brněnského primátora Daniel Rychnovský (KDU-ČSL). "Rada města zatím oficiálně nevydala žádné stanovisko. Osobně se domnívám, že Brno již jednou svoji tolerantnost vyjádřilo tím, že nechalo postavit mešitu na Vídeňské ulici, a to stačí."

Upozornil, že muslimský svět není ke křesťanství zdaleka tak otevřený, jako Západ k islámu. "Víme, že křesťané v muslimských zemích jsou pronásledováni, že stavba nových kostelů je na jejich území naprosto nemožná," podotkl lidovecký politik, jehož strana rovněž není nakloněna většímu pronikání islámu do české společnosti.