ZLÍN - V Sokolově přišel na hřiště až na závěrečných třicet minut, svou roli žolíka ale splnil na jedničku. Z postu pravého záložníka si sběhl na Novákův centr a svou první brankou v prvoligové či druholigové soutěži se výraznou měrou zasloužil o vítězství našeho kolektivu.

Lukáši, jak si tedy svůj premiérový gól vybavujete?
Filip Novák výborně zatáhl míč a předložil mi jej po zemi do vápna. Domácí obránci už nezareagovali na můj pohyb a mně stačilo trefit odkrytou bránu. Trochu jsem měl ale strach, abych to nepokazil. To musím přiznat.
V juniorce i v předchozích zápasech za zlínské áčko jste nastupoval téměř výhradně z pozice pravého obránce. Jak jste si zvykl na nový post během zápasu?
Já bych v tom takový rozdíl neviděl, neboť v dnešní době už se čeká ofenziva od všech krajních hráčů. Je tedy jedno, zda hraji obránce či záložníka. Navíc kluci mi na hřišti pomohli, dobře jsme mluvili a šlapalo nám to na jedničku.
Ono to vůbec vypadalo po delší době jako velmi kompaktní výkon, souhlasíte?
Většinu zápasu jsem sice sledoval z lavičky, ale souhlasím. První poločas byl Sokolov možná trochu nebezpečnější ze standardek, ovšem ani my jsme nehráli špatně. Ve druhé půli nám pak hodně pomohl vstřelený gól. On to byl vůbec zápas o jedné dosažené brance. Uklidnili jsme se a utkání jsme měli pod kontrolou. Po delší době se jednalo o zaslouženou výhru našeho mužstva. Z toho mám největší radost.
Ale potěšil jistě i vstřelený gól, nebo ne?
Ale to víte, že ano. Ten však považuji za třešinku na dortu. To je pouze individuální úspěch. Důležitý je výsledek celého mužstva a ten je dnes pozitivní. Navíc předvedený výkon je jistě povzbuzením i do dalších podzimních zápasů. Po dvou porážkách přišly dvě výhry, dotáhli jsme se na čelo tabulky a do zbytku podzimní části můžeme jít se vztyčenou hlavou.