Orel mořský byl podobně jako jiné druhy velkých dravců člověkem v minulosti pronásledován. Na území ČR byl vyhuben na přelomu 19. a 20. století. Do konce 19. století hnízdil v jižních Čechách a do začátku 20. století na jižní Moravě. Po zhruba 100 letech se do jižních Čech tito majestátní ptáci opět vrátili – v letech 1979 až 1984 bylo v oblasti vypuštěno devět mladých orlů mořských odchovaných v Německu. Díky přísné ochraně došlo následně k jejich rozšíření i do dalších oblastí. V současné době se odhaduje, že se v ČR vyskytuje 135-140 hnízdních párů. I v Moravskoslezském kraji hnízdí několik párů a přímo na území Ostravy je možné pozorovat v určitou část roku na Heřmanickém rybníku potulní jedince na tahu.

Přes úspěšný návrat do přírody ČR a navzdory ochranářským opatřením však orel mořský i dnes čelí nebezpečí ze strany člověka, zejména kladením otrávených návnad (jed karbofuran), rušením při hnízdění či pytláctvím. Ohrožuje jej také znečištění prostředí chemickými látkami. Vzhledem k tomu, že jako predátor stojí na konci potravního řetězce, dochází v jeho těle ke kumulaci škodlivin.

V zoologických zahradách se tento druh téměř vůbec nemnoží

„V ostravské zoo jsou orli mořští chováni od roku 2006, kdy jsme získali ze Záchranné stanice v Bartošovicích na Moravě asi dvouletého samce původem z přírody, kde byl vážně zraněn na vedení vysokého napětí. Vzhledem k jeho trvalému handicapu nemohl být vypuštěn zpět do přírody. V péči člověka však byl předpoklad, že se může stát úspěšným rodičem a pomoci rozšířit chovatelskou základnu tohoto dravce pro případné další repatriační aktivity. Koncem roku 2006 jsme k samci získali tohoroční samici ze Zoo Liberec. Pár spolu žil až do roku 2017, nikdy se však nerozmnožil. Proto jsme využili nezištné partnerské spolupráce se zoologickými zahradami sdruženými v Unii českých a slovenských zoo a po dohodě se Zoo Liberec provedli výměnu samic," vysvětluje zooložka Adéla Obračajová.

U velkých dravců není jednoduché sestavit spolehlivý harmonizující pár. Je zde celá řada úskalí: draví ptáci dospívají poměrně pozdě, takže musíme čekat i řadu let a až po této době třeba zjistíme, že si pár nesedí, že jeden z páru není spolehlivý v sezení na vejcích, že dokonce zabíjí mládě, že během té doby může také jeden z páru uhynout atd. Ostravští chovatelé mají dlouholeté zkušenosti s chovem a odchovem dalších druhů dravých ptáků a řada v Ostravě vylíhnutých mláďat byla bezplatně poskytnuta pro posílení genetické základny chované v lidské péči nebo pro vypuštění do volné přírody za účelem obnovení či posílení divoké populace. Jedná se například o orlosupy bradaté (13 jedinců), supy hnědé (5) či supy bělohlavé (7).

„Novou orlí samici (*1998) jsme dovezli v říjnu 2017 a ostravská samice se zase přestěhovala do liberecké zoo. U nově sestaveného páru jsme od půlky února 2018 začali pozorovat změnu v chování – posedávání na jednom bidle, úprava hnízda a nakonec i páření. Koncem února samice zasedla na snůšku. Do historicky prvního hnízdění v Zoo Ostrava jsme nechtěli zbytečně zasahovat, proto jsme průběh inkubace snůšky pozorovali zdálky a s maximální obezřetností, abychom ptáky nerušili," dodává Adéla Obračajová. Dnes již dvouměsíční mládě se vylíhlo 4. dubna 2018 a prospívá dobře. Dokumentační video zachycuje první dny mláděte.

Odchov historicky prvního mláděte orla mořského v Zoo Ostrava je, zdá se, na dobré cestě a věříme, že se v budoucnu podaří odchovat další mláďata. I tato by se pak mohla dále zapojit do chovu toho chráněného a kriticky ohroženého dravce v lidské péči, příp. do nějakého repatriačního projektu. Ať už v rámci České republiky, nebo celé Evropy.       

Orel mořský (Haliaeetus albicilla)

Má rozpětí křídel 200-235 cm. Samci váží 3,5-4,5 kg, samice 5-7 kg. Obývá skalnaté mořské břehy, vnitrozemské stojaté vody a velké řeky severní a východní Evropy a severní Asie až k Tichému oceánu. Je částečně tažný. V jeho jídelníčku převažují ryby, vodní ptáci i savci. V zimním období se živí zejména mršinami. Pár spolu staví několik hnízd, která bývají umístěná na stromech nebo na útesech. V průměru mohou mít až 2 m. Od února do něj samice snáší většinou 1-2 vejce, na snůšce sedí střídavě oba rodiče 35-46 dní. Hnízdní péče trvá 70-75 dní.