I když byl pro tyto účely využívaný amalgám před 150 lety převratným vynálezem, dnes už se zdá, že o takovou senzaci nejde. Důkazem je také zákaz zavádění amalgámových plomb dětem do 16 let a těhotným ženám, který by měl začít platit v polovině roku 2018. V některých zemích aplikaci amalgámu zakázali úplně, jde například o Švédsko a Norsko. Důvodem těchto zákazů je prokazatelné vypařování rtuti z tohoto druhu plomb, které může mít negativní účinky na lidský organismus.

Korek, vosk nebo kousek textilu – i to se vám mohlo ocitnout v zubech ve středověku

První zmínka o něčem, co se dá nazvat zubní výplní, pochází již z roku 1484. V té době italský profesor Giovanni d´ Arcoli doporučil vyplňovat zkažené zuby zlatem. Do té doby se do děr po zubním kazu vkládaly nejrůznější směsi z korku, vosků, pryskyřic, úlomků kamene nebo kousky textilu. Vynález zlatých náplní byl určitě krokem vpřed, nicméně takovou výplň si mohl dovolit opravdu málokdo, a tak se museli lékaři poohlédnout po cenově přijatelnějším materiálu, který by poskytl stejnou službu. Průlom pak uskutečnil francouzský strůjce moderního zubního lékařství Pierre Fauchard, který začal používat pro tvorbu výplní staniol a olovo. Jejich předností byla zejména tvárnost. V roce 1816 však přišel další francouzský zubař August Tavenu s něčím pokročilejším. Šlo o výplň ze slitiny stříbra a rtuti, tedy mnohem levnější variantu, která umožnila péči o chrup široké veřejnosti.

Amalgámové zubní výplně se ihned začaly rozmáhat po celém světě. Zajímavostí je, že již v té době přicházely z různých stran pochybnosti o zdravotní nezávadnosti amalgámu. Mnoho lékařů se už tenkrát domnívalo, že rtuť obsažená v amalgámu patří mezi nejnebezpečnější kovy vůbec. Vleklý spor o amalgámu začal v roce 1840 a v podstatě neskončil dodnes.

Rozpory pokračují

Důležitým historickým bodem pro amalgám jsou 70. léta 19. století, kdy uznávaný zubař J. F. Flag označil amalgám za nezávadný na základě své dlouholeté praxe. Zaměřil se zejména na to, že amalgámové plomby vydrží ze všech alternativ nejdéle a mají nesrovnatelné vlastnosti. Od té doby vyžadoval každý levnou, rychlou a bezbolestnou výplň, za kterou byl amalgám považován.

S amalgámem se však naštěstí nehodlali všichni smířit. V roce 1962 se americkému zubaři Bowed Radar Loopovi podařilo najít materiál, který nepodléhá dějům v ústní dutině a z také z estetického hlediska je velmi podobný zubu. Tyto výplně jsou nazývány kompozitní a jsou tvořeny směsí pryskyřice, kyseliny methylakrylové a křemičitého prášku. Od svého objevení prošly tyto kompozitní výplně velkým vývojem a nyní jsou běžně používány.

Amalgám omezuje i Česká republika

V České republice jsou amalgámové plomby stále používány i přes jejich zastaralost a škodlivost z důvodu výparů rtuti. Důvodem je zejména jejich nízká cena. Již v roce 2018 by však mělo dojít k zákazu použití amalgámových výplní u nejohroženějších skupin, kterými jsou těhotné ženy a děti.

Problémem však zůstává to, že mnoho lidí už amalgámové plomby v ústech má a působení rtuti jsou už dlouhodobě vystaveni. Pro ty stále existuje možnost výměny amalgámových plomb za zdravější výplně. K tomu však běžně zubaři nemají dostatečné vybavení, a tak může při výměně opět docházet ke škodlivým výparům. Nejvhodnějším řešením se využít k výměně odborných pracovišť s členstvím v Mezinárodní akademii orální medicíny a toxikologie (IAOMT), která se problematikou amalgámových plomb dlouhodobě zabývá. V těchto místech mají zubaři všechno potřebné vybavení pro výměnu a jsou řádně proškoleni, aby při jejich práci docházelo k výparům rtuti minimálně.

Proč říct ne amalgámu?

Jak již bylo řečeno, zubní amalgám je kombinace kovů, z nichž nejvyšší podíl má rtuť a zbytek je tvořen například stříbrem, mědí nebo cínem v různých poměrech. Může se zdát, že jsou amalgámové plomby velmi tvrdé a odolné, nicméně už při běžných procesech, jako je konzumace horkých nápojů, žvýkání nebo čištění zubů může způsobit uvolňování nebezpečných výparů. Zejména při zahřátí se slabší vazby rozpojují a toxické látky se dostávají do těla.  Podle informací, které zveřejňuje Česká stomatologická komora, dochází k největší expozici rtuti u jedinců s amalgámovými výplněmi během zhotovení nebo odstranění těchto výplní.

Škodlivost rtuti potvrzuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Uvolňování rtuti působí na lidský organismus toxicky, negativní účinky má na nervový, imunitní a trávicí systém nebo plíce. U citlivějších osob se objevují symptomy jako bolesti hlavy, nervozita, deprese nebo žaludeční onemocnění. Projevy jsou chronické a nárazové a bohužel jsou velmi často chybně diagnostikovány a pravá příčina je nalezena jen zřídka.

Keramické výplně, zázrak 21. století

V 21. století došlo k dalšímu zásadnímu vynálezu a tím jsou nepřímé výplně z keramiky. Ty jsou vyráběny ve speciálních zubních laboratořích, mají vynikající technologické i estetické vlastnosti. Jsou vhodné jak pro využití k výplni zubu, tak například jako náhrada zničené části zubu. V současné době jsou keramické výplně považovány za nejdokonalejší materiály ve stomatologii.