Dle výborů EU je amalgám funkční materiál                                                                                                                                  V rámci EU řeší stanovisko k amalgámu dva vědecké výbory, SCHER a SCENIHR. První z nich, Scientific Committee on Health and Environmental Risk (SCHER), se zabývá problematikou ohrožení životního prostředí a nepřímými zdravotními účinky rtuti z dentálního amalgámu. Výsledky jejich výzkumu se staví k amalgámovým výplním poměrně pozitivně. Z výsledků vydaných už v roce 2007 například vyplývá, že expozice lidí výparům rtuti z dentálního amalgámu, ve kterém je obsažena z 50 %, je zanedbatelným zdravotním rizikem. Zatížení vodních organismů rtutí z odpadu zubních ordinací při použití separátorů amalgámu je nízké, stejně tak jako riziko kontaminace půdy anorganickou rtutí z amalgámu je nezávažné.

Výsledky druhé skupiny Scientific Committee on Emerging and Newly Identified Health Risk (SCENIHR), zastávají obdobná tvrzení, jako výbor SCHER. Jejich závěry publikované tentýž rok 2007 uznávají amalgám jako funkční zubní výplňový materiál volby. Zpráva připouští, že u amalgámu byly shledány některé lokální vedlejší účinky, ale nebylo prokázáno riziko vzniku systémových onemocnění v souvislosti s používáním amalgámu. Zároveň přináší tvrzení, že relativně vyšším hladinám rtuti jsou vystavení ti pacienti, u kterých je nutné odstranění stávajícího amalgámu a personálu ordinace. Riziku ale zabraňuje správný pracovní postup a hygiena práce.  Závěrem dodávají, že ani alternativní výplňové materiály nejsou bez rizika.

K problematice se vyjádřila i řada profesních organizací. Jejich vyjádření převážně směřují ke správnému postupu práce s amalgámem, prevenci při práci i vybavení ordinace tak, aby praxe byla šetrná k životnímu prostředí.

Amalgámové výplně se podílí na ekonomické stabilitě

Na uváženou stojí i výpověď Rady Evropských zubních lékařů z téhož roku. Ti upozorňují na další aspekt využívání amalgámu. Omezení užívání amalgámu by mohlo zásadně ovlivnit finanční stabilitu zdravotnických systémů a u určitých pacientů by se tak mohl omezit přístup k zubní péči. Obdobně prosazují preventivní opatření a doporučují používat účinné separátory amalgámu z odpadních vod.

Názory se shodují na tom, že amalgám obsahuje prvky a sloučeniny kovů toxické pro organismus, které se v různě velké míře mohou do organismu uvolňovat. Ovšem v takové míře, která nijak zásadně organismus a lidské zdraví neohrožuje. Tvrzení ale přichází do konfliktu s doporučeními pro životní prostředí, pro které může být působení amalgámu rizikové.

O čem Evropské komise nemluví

Jak již bylo popsáno, výsledky odborníku EU směřují spíše k neutrálním vyjádřením a prevenci. Zmínce konkrétních negativních dopadů amalgámu na lidské zdraví se spíše vyhýbají. Existuje přitom řada důvodů, proč k těmto výplním přistupovat obezřetně.  Na vztah mezi rtutí ze zubních amalgámů a řadou neurologických onemocnění jako roztroušenou mozkomíšní sklerózou upozorňuje doc. RNDr. Věra Stejskalová, Ph.D. z European Academy for Environmental Medicine z Würzburgu a Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy ve své zprávě z roku 2008 v reakci na prohlášení SCENIHR "The safety of dental amalgam and alternative dental restoration materials for patients and users". Upozorňuje, že těžké kovy včetně rtuti jsou biologicky aktivní látky a u vnímavých subjektů mohou působit na mnoho orgánů a mohou způsobovat zdravotní potíže. Dále upozorňuje na spojitost mezi amalgamovými výplněmi a alergickými rekcemi a jinými zdravotními potížemi.  Kromě toxických účinků rtuť vyvolává lokální a systémové alergické a autoimunitní reakce. Dále doc. RNDr. Věra Stejskalová, Ph.D. ve zprávě uvádí některé z dalších rizik. Rtuť je popisována jako reprodukční a vývojový toxin v lidském těle. Následky, které s sebou amalgámové výplně nesou jsou například neplodnost, menstruační potíže, spontánní potraty, či komplikace při narození. Rtuť také může způsobovat poruchy učení u dětí či poškození a snížení IQ.

Za hranicemi se možným rizikům chtějí vyvarovat. Není náhodou že v řadě zemích je využívání amalgámu zásadně omezeno (Dánsko, Estonsko, Finsko, Italie, …) a v některých nevyužíván vůbec. Příkladem může být Norsko či Švédsko.

Největším hráčem v boji za zrušení používání rtuti v lékařství je nezisková organizace Mezinárodní akademie orální medicíny a toxikologie (IAOMT), sdružující profesionály a poskytující zdroje na podporu nových úrovní integrity a bezpečnosti ve zdravotní péči založených na vědě.

V Čechách je to o svobodné volbě pacienta

Na vznikající kritiku amalgámu musela reagovat i Česká stomatologická komora (ČSK).  Vydala tvrzení, že rizikem pro zdraví pacienta a životní prostředí je amalgámová výplň z nedózovaného amalgámu hrazená z veřejného zdravotního pojištění. Dále připouští, že archaickou přípravou, která obnáší nepřesné odměřování rtuti a amalgámových pilin v ordinaci vzniká nekvalitní výplňový materiál. Jako řešení nabízí používání nadstandardního, kapslovaného, dózovaného amalgámu, který má minimalizovat manipulaci se rtutí. Druhou možností jsou estetické alternativní výplňové materiály, bílé plomby. Těm, kteří už amalgámové plomby mají, je nabízena výměna. Třeba ale brát v potaz, že největšímu riziku zatěžovaní rtuti z amalgámu dochází při jeho vrtání a leštění. Jeho odstranění by proto mělo probíhat na pracovištích které dbají na hygienická opatření při práci se rtutí a chrání pacienta před expozicí rtuti. Nejlepším řešením je výměna plomb na pracovištích, která jsou členy Mezinárodní akademie orální medicíny a toxikologie (IAOMT) a dokážou odstranit a vyměnit amalgámové plomby šetrnou metodou a co nejvíce zamezit výparům rtuti. ČSK zároveň nabádá pacienty, aby se informovali u ošetřujících lékařů na možnosti ošetření a dle práva si svobodně sami zvolili způsob postupu ošetření.