Světová zdravotnická organizace uvádí, že možné uvolňování amalgámu z plomb může být pro člověka škodlivé. Na lidský organismus prý působí toxicky. Působení se může projevovat například bolestmi hlavy, nervozitou, žaludečními onemocněními a depresemi. Podobně se k tomu staví i IAOMT, tedy Mezinárodní akademie orální medicíny a toxikologie. Podle jejího stanoviska může mít rtuť vliv na lidský plod, ženy v období těhotenství nebo třeba i personál zubních ordinací, jenž s látkou přichází dennodenně do styku při odvrtávání starých plomb.

Pojišťovny budou muset proplácet další plomby

Doposud se v Česku dentální amalgám hojně využívá kvůli své odolnosti i vcelku nenáročné výrobě a bezkonkurenční ceně. Proplácení jde navíc na bedra zdravotních pojišťoven. V některých zahraničních zemích již zákaz amalgámu trvá delší dobu. Téměř deset let v Norsku a o rok později došlo k zákazu i v sousedním Švédsku. Omezení používání pak platí v Estonsku, Finsku, Itálii či Dánsku.  Jako alternativu nabízejí zubaři zejména bílé plomby bez obsahu rtuti, případně i keramické výplně.

V České republice nyní existují specializovaná pracoviště, kde zubní specialisté dokáží odstranit a vyměnit amalgámové plomby šetrnou metodou a co nejvíce tak zamezit výparům rtuti bez nutnosti návštěvy zahraničních zemí, jako tomu bylo ještě nedávno.