Slavnostní odhalení pamětní desky Velká Vaceška
Na den přesně, tedy 85 let po uvedení nemocnice NNB do provozu (21. června 1931) se uskutečnila za účasti desítek hostů a veřejnosti připomínka několika výročí současně. Kromě 85. výročí uvedení do provozu tehdejší Veřejné všeobecné nemocnice na Bulovce došlo i na slavnostní odhalení pamětní desky (plakety) bývalé vinice Velká Vaceška, která se rozléhala od dnešního vjezdu do nemocnice, přes heliport až daleko za pavilon č. 5 (dětská chirurgie). Ten pak stojí přímo na základech usedlosti.
Pražská vinice Velká Vaceška znovu na mapě
Na rozdíl od svých známějších „kolegyň“, jako je Palmovka, Balabenka, Bulovka, Stírka, Labuťka, Truhlářka a řady dalších, měla viniční usedlost Velká Vaceška velkou smůlu. Místopisně se v mapách vůbec nedochovala, ani v názvu ulice, ani v názvu oblasti ani jinak. Dnes tak nikdo už netuší, kde Velká Vaceška stávala a jakou zásadní úlohu při rozvoji města Prahy a libeňské oblasti měla.
Iniciativou potomků Mathiase Katzela (1741-1835), jakožto prvního majitele vinice z libeňského rodokmenu Kaclů, se takto alespoň symbolicky dostává zpět na mapu a je zajímavou připomínkou doby, kdy části Prahy a její okolí bylo porostlé vinnou révou.
Vinice ustoupily průmyslu i nemocnici
V první čtvrtině 20. století (1908–1915) postihl Velkou Vacešku stejný osud, jako několik dalších v jejím okolí, tedy Rokosku, Bulovku, Hejtmanku i Malou Vacešku. Společně zanikly při výstavbě Nemocnice Na Bulovce.
Pravým důvodem zániku těchto i ostatních libeňských vinic však bylo postupné zprůmyslňování celé oblasti, válečné škody, povětrnostní vlivy a celkový bouřlivý vývoj Libně na přelomu 19. a 20. století. Z původních 700 ha zůstalo do dnešních dnů v Praze necelých 11 ha. Mezi nejznámější současné vinice patří Grébovka, Svatováclavská vinice, Šalabka, Máchalka nebo vinice sv. Kláry.
Proč se Velké Vacešce říkalo Káclovka
V době Tereziánského katastru (1747 a dále) byl majitelem apelační rada Jan František Petsch, jemuž náleželo v Libni více usedlostí (např. usedlost Pečová). Další záznamy uvádí, že před polovinou 19. století vlastnil Velkou Vacešku č. p. 102 Josef Katzel (přesněji zakoupil ji na začátku 19. století jeho předek Mathias Katzel), a to na hypotéku. Podle něho byla Velká Vaceška nazývána a i v mapách značena jako Káclovka, jak tehdejší dokumenty a mapy Libně dokládají.
Její rozloha byla 7 jiter polí a 1 jitro vinic, jak uvádí Tereziánský katastr. Původ názvu vinice Vačeška není znám. V mapách je označována též jako Vaceška, Gr. Waczeschka nebo jak již bylo zmíněno, také jako Káclovka.
Rozvoj libeňských vinic za Karla IV.
Vinná réva se v Praze pěstovala již v době zrodu města, na přelomu 9. a 10. století. Největší rozkvět pražských vinic nastal v době panování Karla IV., za jehož vlády došlo k největšímu rozkvětu pražského vinařství. Již po roce 1333 nechal Karel IV. přivézt nejlepší odrůdy révy vinné z Francie a Rakouska a rozdal je vinařům.
Nařízení o zakládání vinic a viniční řád Karla IV. z roku 1358. Karel IV., král český a císař římský, vydal 16. února 1358 nařízení o zakládání vinic pro Prahu a 12. května 1358 pro města královská. Díky tomuto privilegiu se okolí města stalo jednou z největších vinařských oblastí v Čechách. Tato konjunktura trvala až do třicetileté války.