Jak se tvoje první, krásná branka zrodila?
Obkroužil jsem téměř polovinu hřiště, kotouč se odrazil k Petru Jelínkovi. Ten mi hodil krásnou žabku do jízdy a následně se mi již v plné rychlosti povedlo zamířit přesně do levého horního rohu.

Jak těžké bylo dotahovat v poslední třetině dvoubrankovou ztrátu?
Záleželo to pouze na nás. Před tou poslední třetinou jsme si řekli některé věci v kabině a vrátili jsme se zpět k naší hře. Mladoboleslavští pak už jen čekali a vyhazovali kotouče, což jsme potrestali.

Udrželi jste domácí neporazitelnost, ale tentokrát nějaké obavy o přetržení vítězné šňůry byly na místě...
Když se prohrává na domácí půdě, vždy jsou nervy ještě o trochu větší. Mohli jsme si za to však sami naším nedůrazem. Nehráli jsme to, co jsme si řekli. V závěrečné části jsme se k tomu vrátili a přineslo to ovoce.

Myslíš, že vítězná bitka Jaroslava Vlacha mohla být potřebným impulsem?
Ano, určitě. Myslím si, že to byl zlom zápasu. Vyplynulo to ze situace, a Jarda to zvládl. Nastartovalo nás to, byl to ten potřebný impuls.

Těší výhra o to víc, že Mladá Boleslav je taktéž ofenzivním týmem z vyšších pater tabulky?
V posledních kolech se proti nám chce každý vytáhnout. Zápasy jsou daleko vyrovnanější. Všichni navíc se závěrem základní části znají náš herní projev a chtějí urvat důležité body do tabulky.