Radime, dvojutkání je v poločase. Jak zní tvůj komentář k první bitvě?
Bylo to kvalitní střetnutí, ve kterém se hodně bruslilo. Bylo to fyzicky náročné! Mohou nás mrzet jen neproměněné vyložené šance. Několikrát jsme nastřelili břevno, k tomu nevyužité přesilovky, to asi rozhodlo. Avšak Švédové měli také hodně vyložených možností, bylo to vyrovnané utkání.

Co říct k vedoucí brance? Byla to akce, které publikum muselo zatleskat...
Vzal jsem puk, viděl jsem, jak Adam Rufer šel ze střídačky po mantinelu, chtěl jsem mu nahrát, abych nešel do plných. Beci se však rozestoupili, zkusil jsem jít mezi ně. Puk se vrátil na mou hokejku a byl jsem sám před brankářem.

Co tento výsledek znamená před odvetou ve Švédsku?
Uvidíme, jakou taktiku na nás HV71 doma vytasí. Trenéři budou mít dostatek studijního materiálu, který nám na poradách předají. Zatím je to 2:2, na sever pojedeme s úmyslem vyhrát a prolomit to.

Oceláři platí za ofenzivní tým. V předešlých dvou extraligových zápasech a dnes ovšem tuhle pověst moc nepotvrdili. Kde hledat důvody?
Opravdu nevím, co k tomu říct. Na trénincích se snažíme jít do každého puku, během ostrého zápasu nám to moc nevychází. Je ale teprve začátek sezony, proto věřím, že střelecké trápení prolomíme.

Jiří Polanský předvedl na konci druhé třetiny s kapitánem soupeře slušnou fyzickou potyčku...
Trošičku mě to překvapilo. Jirka se nepere, ale v tréninku nám pomáhá trenér thajského boxu Martin Vaňka, se kterým se občas i cvičně pobijeme. Myslím, že momentálně by do takové potyčky šel z našeho týmu každý.