Jak vzpomínáš na období před pěti lety, kdy jsi na Markétě vyhrál MLT?
V té sezoně jsem závodil naposledy jako junior a očekávalo se, že bych mohl získat medaili na světovém šampionátu juniorů. Dostal jsem se ale pod tlak a půl roku se trápil. V závěru sezony jsem se ovšem rozjel, vyčistil hlavu, vyhrál slovenskou Zlatou přilbu a týden na to i Tomíčkův memoriál.

Jaký to byl pro tebe závod?
Nikdo mě na vítěze netipoval, ale já měl ten spravný den D. Hned jak jsem se ráno probudil, cítil jsem se výborně a všude tvrdil, že memoriál večer vyhraju. Opravdu se mi to podařilo a dodnes to je pro mě úžasný zážitek. Už ve druhé jízdě jsem porazil Nickiho Pedersena a ve finále jsme si souboj zopakovali! Zariskoval jsem, když jsme před startem udělali změny na motorce. Povedlo se mi vyrazit první a Nickiho pak za sebou zavřel. V dalším průběhu jsem ho udržel za zády a bylo z toho slavné vítězství.

Jak se ohlížíš za dalšími pěti roky?
Jak jezdecky, tak i mentálně jsem úplně jiný člověk. Objevilo se víc než dost krizových situací, avšak poslední dva roky se vezu na poměrně úspěšné vlně! Věřím, že to bude trvat ještě dlouho. Snažím se jít do závodů s pokorou a dál tvrdě pracuji na tom, aby se výsledky jen a jen zlepšovaly. Po přechodu mezi dospělé jsem totiž spadnul na úplné dno a jsem moc rád, že jsem se dokázal odrazit a vrátit se na solidní úroveň.

Co ti dalo působení v anglických klubech?
To byla velká škola. Před pěti lety jsem byl sebevědomý mladík, ale dneska je to už jinak. Díky Anglii mi sice sebevědomí zůstalo, ale provází ho pokora. Tu jsem v začátcích určitě neměl.

Jak moc si vážíš toho, že jsi loni v Berwicku Bandits i letos v Redcaru Bears získal ocenění závodník roku?
Po každé sezoně se volí nejlepší závodník roku a měl jsem dvakrát štěstí, že jsem vyhrál, z čehož mám velkou radost. Nic si za to sice nekoupím, ale je to pěkné ocenění, protože o něm rozhoduje hlasování fanoušků.

Jak došlo v Anglii ke zranění?
Vyhýbal jsem se padajícímu soupeři, ale trefil jeho motorku. Spadnul jsem na zadek a pak se praštil do pravého spánku. Trochu jsem si zdřímnul, hlava mě bolela a měl zaseklý krk. Zranění hlavy je zrádné i v tom, že to dlouho nebolí, člověk je ale takový zmatený a reakce nejsou v pořádku.

Jakou motivací jsou pro tebe při MLT stupně vítězů?
Kdybych nevěřil, že se mi může podařit solidní výsledek, tak bych po zranění sezonu raději ukončil. Takhle se ale pokusím zopakovat triumf z roku 2010.