„Sirupy dostupné na českém trhu se liší cenou, přítomností a množstvím ovoce, použitými ingrediencemi či typem sladidla. Je třeba studovat etikety, protože některé produkty ani skutečnými sirupy ve smyslu vyhlášky nejsou, ač se tak mohou tvářit. Takové výrobky obsahují umělá sladidla, nejčastěji sacharin a aspartam, nebo neobsahují dostatečné množství přírodních sladidel,“ říká redaktorka spotřebitelského časopisu dTest Olga Šlesingrová.

Výrobci takové „nesirupy“ pojmenovávají podivnými názvy jako „Malina s příchutí“ či „Malinová chuť“. První místo ve složení zaujímá voda, proto také bývají řidší. Často neobsahují žádnou ovocnou složku, zato na chemické konzervanty v jejich složení narazíte pokaždé.

Ovocné sirupy oficiálně spadají do kategorie nápojových koncentrátů a mají obsahovat více než 50 % přírodních sladidel. Tedy cukru nebo glukózo-fruktózového sirupu, který je levnější a sladší než cukr, a navíc ho není třeba rozpouštět, je tekutý. Výrobci jej z těchto důvodů rádi používají, podle výživových odborníků však jeho konzumace není vhodná, protože obsahuje izolované molekuly fruktózy, která se ukládá v játrech a přeměňuje se na tuk. Jeho vysoký příjem může způsobovat zdravotní potíže jako je obezita a cukrovka 2. typu, či přispívat k rozvoji nemocí srdce a cév.

Seznam použitých ingrediencí? Čím je kratší, tím lépe!

Kvalitu průmyslově vyráběných sirupů ovlivňuje i množství použitého ovoce. V obchodech můžeme narazit na sirupy s třetinovým podílem malinové šťávy, ale také na výrobky, které ji neobsahují vůbec. K dodání chuti slouží malinové aroma. Příkladem může být Bonny Sirup Malina, u něhož umělé aroma zcela nahrazuje přítomnost malinové šťávy. Malinový sirup Solevita z Lidlu zase sice ovocnou složku obsahuje a chlubí se jejím 10% podílem, ale zastupuje ji výhradně jablečný koncentrát. Po malinách by spotřebitel pátral marně, neboť je nahrazuje aroma.

„Je zajímavé, že umělé aroma má ve výčtu použitých surovin drtivá většina malinových sirupů, tedy i ty, které obsahují rovněž malinovou šťávu. Spolehlivým vodítkem pro výběr nejkvalitnějšího ovocného sirupu je proto již délka seznamu použitých ingrediencí: čím je kratší, tím lépe,“ dodává Olga Šlesingrová.

Nízká cena některých ovocných sirupů je pouze iluzorní. Výrobky se totiž liší objemem lahví i doporučeným naředěním. Navíc spočítáme-li cenu za jeden litr obsažené ovocné šťávy, zdánlivě levné výrobky se často ukáží jako drahé a naopak.

„Například sirup Malina z Globusu, jehož cena patří v obchodě k těm vyšším, se v tomto přepočtu stal nejlevnějším z námi porovnávaných sirupů. Naopak nejdražší malinovou šťávu obsahoval Jupí Sirup Malina. Vzhledem k jeho 1% koncentraci za ni zákazník zaplatí v přepočtu 4 686 Kč za litr,“ říká Šlesingrová.