Jak vůbec došlo k tomu, že jste se ocitl ve Vsetíně?
V Chabarovsku jsem hrál ve středisku mládeže. V době, kdy jsem pak působil v Lipecku, jsem odjel do České republiky a zavolal agentovi, že bych zde chtěl hrát. Jsem ve Vsetíně velmi spokojen a chtěl bych poděkovat jak hráčům, tak i fanouškům za to, jak mě přijali.

Věděl jste před svým příchodem, co od vsetínského prostředí očekávat?
Agent říkal, že klub má dlouhou historii, že byl založen na začátku 20. století a byl to vždy velmi seriózní klub, jenž hrál špičkový hokej. No, a pak jsem zde uviděl tu celou řadu pohárů…

Jak hodnotíte úroveň české druhé ligy?
Když to srovnám s Ruskem, tak tam je hra o něco rychlejší a možná silovější! Tady je to víc techničtější, jsou zde velmi šikovní hráči. Je to pro mě zajímavá zkušenost a jsem tady opravdu spokojený.

Máte velmi tvrdou střelu. Trénujete ji nějak speciálně?
Je to tréninkem, trénuji střelbu z různých pozic, na přesnost i tvrdost. Základy střelby mě učil Vladimir Jurzinov.

Jako obránce hrajete docela ofenzivně. Hodně vás to láká dopředu, že?
To ne. Jen se snažím využít situace a třeba dát gól. Musím myslet především na obranu. Ale když je možnost, rád vyrazím kupředu.

V utkání jste krásně doplnil situaci tři na jednoho a dal vítězný gól…
Musím poděkovat spoluhráčům, že jsem dostal puk ve správný moment. Byl by hřích tuto šanci neproměnit. Ale ve třetí třetině už jsem byl dost unavený. V týdnu jsem měl teplotu a ještě jsem se necítil úplně dobře.

Půl minuty před koncem jste byl vyloučen. Jak jste prožíval závěr utkání na trestné lavici?
Bylo to špatné. Minule jsem byl vyloučen do konce utkání, teď opět v poslední minutě... Možná mě rozhodčí nemají rádi, snažil jsem se jen bránit protihráče! Samozřejmě jsem nefauloval úmyslně. Musím spoluhráčům poděkovat, že to ubránili.

Víte, že jste spolu s Alexejem Alexejevem jediní Rusové v soutěži?
Ano, říkali nám, že jsme, kromě Slováků, jediní dva cizinci v soutěži.