Jak jste se dostal na závody Rallye Paříž-Dakar?
V minulosti jsem jezdil na závody jako mechanik. A pak jsem dostal nabídku, která se neodmítá - jet jako rychlá asistence. To znamená, že jedete v závodu, avšak zajišťujete servis pro ostatní, tedy pro určitou klientelu lidí. Jenže já byl rychlejší než oni a pořád jsem na ně někde čekal. Pak přišla nabídka, že mám jet závody, tak jsem jel dvakrát za sebou. A loni jsem dostal nabídku, která se taky neodmítá, takže dnes jezdím za Tatra Buggyra Racing tým.

Dřív se Rallye Paříž-Dakar jezdila v Africe, ovšem pak se přesunula do Jižní Ameriky. Je to pro vás lepší?
Jistě je to lepší, rozhodně pro fanoušky ano, je tam taky lepší zázemí. Ale pro tým je to finančně náročnější.

Další ročník se jede v lednu, předpokládám, že přípravy na něj už vrcholí?
Přesně tak, ale připravuju se průběžně celý rok. Nejen já, také bratři Kiliánové, kteří jezdí v kabině se mnou. Jeden jako kopilot, druhý jako navigátor. Známe se spoustu let a naprosto jim věřím, což je při závodě důležité. Před třemi lety jsem měl těžkou nehodu a myslel jsem si, že už se k závodům opravdu nikdy nevrátím, rozdrtil jsem si obratle. Takže teď denně chodím plavat a jezdím na kole, udržuju si fyzičku, která je pro závod důležitá.

To byl váš nejhorší okamžik za volantem?
Určitě. Vystoupil jsem z kamionu, podlomily se mi nohy a já zjistil, že nemůžu chodit. Tenkrát jsem si myslel, že už si za volant nikdy nesednu. Ale na druhý den se to zlepšilo. Kolegové mě odvezli zpět do republiky. Tady jsem prodělal operaci a za půl roku jsem seděl zase v kabině. Stalo se to následkem úrazu při závodu, měli jsme dekompresní zlomeninu, já měl rozdrcené obratle, které mi tlačily na míchu. A právě proto jsem přestal chodit. Musím říct, že po téhle zkušenosti s tamním zdravotnictvím si hodně vážím toho českého!

Jaká je vaše původní profese?
Jsem mechanizátor rostlinné výroby, avšak odmalička jsem miloval vozidla a později jsem začal jezdit se vším, co má volant. Jsem blázen do všeho, co se dá nastartovat. Říkám, že s volantem v ruce jsem se už narodil. Ale mám rád větší auta, do placatého sporťáku se těžko dostávám, mám radši off roady, se kterými se dá něco přejet, překonat nějaké překážky.

Jste profesionální jezdec?
Nejsem. Podnikám, mám svůj autoservis, závodění mám jako koníčka, neboť je to drahý sport. Zatím to nejde moc skloubit, abych jezdil jako profesionální závodník, ale není k tomu daleko.