Moderátorům jste vyprávěl mj. o Janě Kratochvílové, s níž jste se ve studiu minul. Spolupracovali jste spolu někdy?
Ne. Ona jen chodila s mými kamarády, s nimiž jsem hrál v Pražském výběru a pohybovala se mezi stejnými lidmi jako já. Zkrátka jsme se jen znali. Tenkrát jsme se všichni, kdo jsme měli něco do činění s hudbou, navzájem znali.

Vybavíte si setkání s nějakým člověkem, které pro vás bylo zásadní?
To bylo určitě setkání s Luckou Bílou. Ona je neuvěřitelná osobnost. My jsme se osobně potkali, až když ke mně přišla zpívat do studia Šachmat, to byl rok 1989.

V pořadu TGM host nikdy neví, co ho může potkat. Jste raději, když víte, do čeho jdete, nebo se rád necháváte překvapit?
To záleží na typu pořadu. Dneska to bylo příjemné povídání, velmi nezávazné a volné. Alespoň mně se to tak zdálo. Ale člověk někdy míní a výsledek je pak úplně jiný. Ale když člověk musí formulovat určité věci, je vhodné si je v hlavě srovnat, aby řekl přesně to, co chce říct a co nejlépe využil daný čas.

Je konec listopadu, máte volněji, nebo naopak velký pracovní zápřah?
Já mám pracovní zápřah celý život a roční období v tom tedy nehraje žádnou roli.

Na čem momentálně pracujete?
Teď skládám hudbu k animovanému filmu. Je to série, která se jmenuje Anča a Pepík.

Doléhá už na vás to, že se blíží Vánoce?
Doléhá, jelikož pomalu nastává naprosté šílenství, které nemám rád. Pokaždé se mi uleví, když svátky skončí. Snažím se tomu šílenství sice nepodléhat, ale podléhají mu ostatní kolem mě a obtěžují mě tím. (smích)

Letošní Vánoce ale pro vás budou jiné, poprvé budete čtyři, nedávno se vám narodil další syn.
Ten ještě naštěstí Vánoce vůbec nevnímá. Ale dcerce jsou tři roky, ta už se na Ježíška těší.

Co byste chtěl stihnout do konce roku?
Já celý rok potřebuju něco stihnout. A pořád to nestíhám! Takže jsem o jeden, dva až tři kroky pozadu. A je mi jedno, jestli je konec roku nebo není. Většinou pracuju na několika věcech najednou a konec roku v mé práci nehraje velkou roli, je to imaginární termín.