Proč letos připadá Den daňové svobody na 27. červen?
Den daňové svobody byl stanoven, stejně jako vloni, na 27. června podle metodiky, která rozděluje rok na dvě součásti v poměru odpovídajícím podílu celkových daňových příjmů a čistého národního důchodu. Ačkoliv evropským trendem je spíše přibližování tohoto dne k Novému roku, neznamená to pouze den, kdy už „nepracujeme na stát“.
Je to tak o 6 dní později, než v roce 2012 a o 9 dní později, než v roce 2011.

Kdy mají Den daňové svobody v ostatních evropských zemích?
Z evropských zemí si potom nejlépe stojí Švýcarsko (4. května). O něco níže bychom hledali například Polsko (5. června), nebo Německo (13. června). Nejpozději si tento „svátek“ oslaví v Dánsku, a to až 30. července. V roce 1948 přišel floridský podnikatel Dallas Hostetler s koncepcí, která předpokládá, že každý z nás odvádí od začátku roku celý svůj výdělek do veřejných rozpočtů („pracuje na stát“). Den daňové svobody je potom pomyslným momentem, kdy dojde k naplnění těchto rozpočtů a začneme „pracovat na sebe“ a hromadit bohatství pro svou potřebu.

Den daňové svobody by mohl být dříve - problémem šedá ekonomika
Kupodivu je to daňová správa, která by mohla posunout den daňové svobody o pár dní zpět k začátku roku, pokud by se jí lépe dařilo zachytit a identifikovat příjmy, které jsou dnes skryty v rámci šedé ekonomiky (nejsou tedy zahrnuty ve výši produktu), či pokud je schopna efektivně bránit příjmovou stránku státního rozpočtu proti daňovým nájezdníkům, kteří nic neprodukují, pouze se snaží část daní z našeho společného rozpočtu vzít.

Ti, kteří své příjmy nepřiznávají, či při zdanění podvádějí, snižují daňový příjem státu a současně vytvářejí v rámci konkurenčního prostředí nerovné podmínky. Jsou to tržně nerovné podmínky, pokud požadujeme od středně velké stavební firmy z každé stavební zakázky 21 % daně z přidané hodnoty a 19 % daně z příjmů ze zisků, pokud je v konkurenci se zedníkem, který příjmy z obdobné zakázky nepřizná a žádnou daní nezatíží.

„Boj s daňovými nájezdníky je složitější, neboť na rozdíl od běžných daňových poplatníků jejich cílem není cokoli produkovat či obchodovat, ale obchod je pouze prostředkem jak ze státní rozpočtu uloupit především spotřební daň či daň z přidané hodnoty. Proti těmto daňovým teroristům potřebuje státní správa silné nástroje a schopné funkční týmy složené z daňových úředníků, celníků, policie, právníků a IT specialistů. Komora daňových poradců považuje za velmi důležité, aby tyto silné nástroje v rukou státní správy byly využívány výhradně k obraně státního rozpočtu, nikoli jako běžné nástroje při správě daní u běžných daňových poplatníků,“ řekl Ing. Martin Tuček, prezident Komory daňových poradců České republiky.