Vsetín nevstoupil do čtvrtfinále zrovna šťastně. První utkání ztratil během samostatných nájezdů, v tom druhém podlehl Opavě gólem půl minuty před koncem prodloužení. Hráči v zelenožlutých dresech ale dali jasně najevo, že tohle nebude konec. Zvládli náročný třetí zápas na opavském ledě a sérii vyrovnali v samostatných nájezdech v pondělí na Lapači. Rozhodnout se mělo ve středu - a i tento večer patřil Valachům. „Přitom jsme zápas začali trochu ustrašeně, kluci si uvědomovali důležitost utkání,“ říká Hlobil, jehož družina Svobodovým gólem prohrávala od 22. minuty 0:1.

Nakonec ale měly všechny branky padnout právě ve druhém dějství. Nejprve obránce Juraj Tichý vyrovnal na 1:1 a poté nejlepší střelec valašské výpravy René Kajaba otočil v půlce zápasu skóre na 2:1 pro Vsetín. „Nakopl nás gól na 1:1. Začali jsme víc bruslit a dostávat soupeře pod tlak. Většinu základní části jsme hráli na čtyři pětky, síly se rozložily,“ konstatuje kouč, podle něhož se ke klubu z Lapače přiklonilo též nezbytné sportovní štěstí.

„To k hokeji jednoduše patří. Opava ho měla v prvních dvou duelech, k nám se přiklonilo od toho třetího. Soupeř nás v základní hrací době během celého čtvrtfinále neporazil, my jeho dvakrát. Důležité bylo, že jsme zvládli klíčové domácí utkání. Vyhráli jsme na samostatné nájezdy a vyrovnali sérii na 2:2,“ přibližuje vsetínský lodivod zlomový moment celé série.

Semifinále po dlouhých pěti letech

Na oslavy je ale ještě brzy, příběh pokračuje. „S klukama jsme si řekli, že byť jsme se dostali až takhle daleko, sezona pro nás nekončí. Všeho s rozumem, už v pátek nás čeká první semifinálový zápas,“ usmívá se kouč. „Samozřejmě jsme si ale po středě oddechli. Čtvrtfinále bylo neskutečně vyrovnané. Čekali jsme to, ale nakonec to bylo tak psychicky i fyzicky náročné, že snad takovou sérii ve druhé lize ani nepamatuji.“

V boji o finále vyzve Valachy celek Prostějova, který už před sezonou vyhlásil atak na postup do první ligy. Jestřábi svému cíli podřídili takřka všechno a po právu jsou favority celé ligy. To bude samozřejmě platit také pro nadcházející semifinálovou sérii, která začíná už tento pátek na Hané a v neděli se stěhuje na Lapač. Vsetínští fanoušci se tudíž dočkají minimálně jednoho domácího utkání, které slibuje v rámci soutěže velmi nadprůměrnou kvalitu. „Souboje s Prostějovem? To byl vždy krásný hokej. Myslím, že se diváci mají na co těšit,“ souhlasí Viktor Hlobil. Ostatně…

„Středeční vítězství v Opavě bylo i vítězství našich fandů. Na internetu psali, že to bude invaze, a ona to opravdu invaze byla. Za celé mužstvo i realizační tým bychom jim chtěli poděkovat,“ vysekl poklonu příznivcům VHK oblíbený trenér, jenž před pátkem nemá důvod měnit sestavu. A týká se to zřejmě také brankářského postu.

Důležitým faktorem byly výkony a zkušenosti brankáře Plška

Proti Opavě začal mezi třemi tyčemi Petr Hromada, série se ale začala lámat ve prospěch Vsetína až s nominací Lukáše Plška, čili dosavadní dvojky. „Petr předváděl celou sezonu super výkony, byl jedním z hlavních důvodů, proč se nám po Vánocích podařila série deseti vítězných duelů. Do play-off nastoupil jako jednička. Bohužel mu to úplně nevyšlo, to je ale hokej,“ říká klidně Viktor Hlobil. „Petr určitě sám chtěl, aby se mu forma ze základní části vrátila. Lukáš má ovšem odchytáno více těžkých zápasů a zkušenostmi týmu ve čtvrtfinále hodně pomohl.“

Celý Vsetín si tak nyní může užít druhé kolo play-off, což se A-týmu podařilo naposledy na jaře 2009. Z tehdejší sestavy působí v dnešním mužstvu pouze brankářská dvojice Plšek - Hromada, univerzál Daniel Tesařík, útočníci Martin Kubo s Danielem Vaňkem a právě trenér Viktor Hlobil.

Proč se na semifinálovou metu nepodařilo celých pět let dosáhnout? „Je to jenom sport, roli hrají různé faktory,“ zamýšlí se Hlobil, jenž u týmu přibližně jeden rok chyběl. „Před dvěma lety s Prostějovem to bylo podobně jako letos o štěstí, hrálo se na pět zápasů. Loni jsme narazili na velmi silnou Porubu a naše mužstvo tehdy nemělo takovou sílu. Letos se tu dala dohromady parta kluků, kteří táhnou za jeden provaz. Sice jsme i některé zápasy prohráli, ale vždycky to bylo se ctí, kluci nechali na ledě všechno. A bez té dřiny a umění to nejde,“ uzavírá úspěšný kouč.