Spoléhat na to, že si v době mrazů zavoláte z telefonu nedostatečně chráněného před působením nízkých teplot, se nemusí vyplatit. Teplota pod bodem mrazu totiž negativně ovlivňuje chemické procesy probíhající v baterii. Čím většímu mrazu telefon vystavíte, tím pomaleji probíhá chemická reakce v baterii a tím méně proudu je schopná dodat.

V chladu rovněž stoupá odpor baterie, který snižuje její výstupní napětí. Ve chvíli, kdy napětí klesne pod nejnižší možnou mez, vyhodnotí to telefon tak, že je baterie vybitá, a vypne se. Pokud by baterie měla odolávat třeskutým mrazům dlouhodobě, například po dobu několika dní, mohlo by to znamenat i její trvalé zničení. Při strávení krátké doby na mrazu se ale po návratu do tepla chemické procesy v baterii opět obnoví a telefon začne znovu ukazovat správnou míru nabití baterie.

Větší riziko než samotné vystavení baterie mrazu představuje rychlý přechod z mrazu do vyhřáté budovy, kdy dojde k náhlému teplotnímu skoku až o desítky stupňů. Při takovém přechodu dochází ke kondenzaci vodních par, které se začnou srážet. V důsledku toho může v přístroji snadno dojít ke zkratu, který ve většině případů znamená definitivní zničení baterie.

Chcete-li mobilní telefon před důsledky negativního působení mrazu ochránit, noste jej v chladných měsících dobře uschován ve vaší kapse, nejlépe pak v termoobalu. Pokud jej přece jen vytáhnete v mrazu ven, při přechodu do tepla použijte ochranu proti kondenzaci vodních par na jeho povrchu. Úplně postačí vložit telefon ihned po přechodu do tepla do mikrotenového sáčku. Vysrážení par tak proběhne na povrchu sáčku a mobilní přístroj zůstane vlhkosti uchráněn.

Autor komentáře: Radim Tlapák ze společnosti NTB CZ