Psychologové vycházejí z teze, že na vynořování zmíněného pocitu mohou mít částečný vliv například prožitky z útlého dětství. Tuto skutečnost se snaží ověřit formou on-line dotazníku, který už vyplnilo asi 370 respondentů. Nyní se hledají další, přihlásit se do studie je možné na webu ivmdr.fss.muni.cz/deja-vu.

„Rádi bychom k vyplnění dotazníků přilákali především více mužů a lidí, kteří déjà vu neprožívají, nebo si tím nejsou jisti,“ uvedla Lenka Lacinová z Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny FSS MU, která výzkum vede. Z dosavadní zkušenosti vědců totiž plyne, že se hůře hledají právě lidé, kteří jev neznají. Experti udávají, že v populaci je jich asi 20 procent.

Šetření psychologů navazuje na dlouholetý výzkum neurologa Milana Brázdila, s nímž dnes psychologové spolupracují. Brázdilovi se už dříve podařilo zjistit, že rozdíl mezi lidmi, kteří jev zažívají, a těmi, kteří naopak nikoliv, spočívá v odlišnostech v části mozku jménem hipokampus.

„Z animálních studií víme, že právě tato oblast mozku je v raném období života velmi zranitelná vlivem deprivace, tedy silného stresu,“ říká Lenka Lacinová, která patří do asi sedmičlenného vědeckého týmu. Jeho členové se teď možnost, zda existuje souvislost mezi výskytem pocitu už poznaného a kvalitou blízkých interpersonálních vztahů, ve které se odráží různé zážitky z dětství, snaží ověřit formou dotazníkového šetření.