„S Janou se známe už asi dvacet let. Kdysi jsme spolu hrály v jedné divadelní inscenaci také matku s dcerou, ale v seriálu spolu hrajeme poprvé. Během uplynulých let jsme se spřátelily, vidím v Janě mou skutečnou maminku. Mají podobnou energii, vkus, obě jsou mladé duchem a velmi temperamentní,“ vysvětluje Sabina Laurinová.

„Seriál se natáčel na Slovensku a já jsem tam Sabině maminku nejen hrála, ale tak trochu ji i suplovala ve skutečnosti. Chodily jsme spolu na večeře, dohlížela jsem na ni, během cest na Slovensko jsme se spolu v autě učily texty,“ říká Jana Švandová.

„Já jsem od Jany dostala hodně vtipný dárek k narozeninám. My jsme dlouhé a většinou noční přejezdy využívaly k učení textů, protože ani jedna z nás nemohla v autě spát. Jenže jsme na papíry neviděly. Jednoho dne Jana přišla a přinesla mi baterku, tzv. čelovku, stejnou, jakou pořídila sobě. Tak jsme pokaždé seděly na zadních sedadlech, skloněné hlavy, na čele ta světýlka, učily jsme se texty a smály se, že vypadáme jako hornice,“ smála se Laurinová.

Obě herečky se také zamyslely na téma tchyně. „Já jsem asi dobrá tchyně, protože můj syn s rodinou žije moc daleko, takže jim do manželství nemůžu zasahovat, ani kdybych chtěla. Já sama jsem měla dvě skvělé tchyně, se třetí jsem si rozuměla už méně,“ líčila Jana Švandová. „Já jsem vdaná nebyla, ale měla jsem štěstí na skvělé maminky mých tehdejších partnerů. Musím říct, že ke konci těch vztahů jsem se svými potenciálními tchyněmi měla lepší vztah, než s těmi partnery samotnými,“ dodala Sabina Laurinová.