Vřídelní kolonáda si prošla od svého vzniku v roce 1826, kdy byla postavena podle projektu Josefa Esche, řadou proměn. Současná podoba je už z roku 1976 a je ve funkcionalistickém stylu, podle architekta Jaroslava Otruby. Pramen Vřídlo vystřikuje v pavilonu až do výšky 12 metrů. Za jednu minutu z něj vyvěrá až 2000 litrů minerální vody. V prostorách kolonády je dalších pět nádob s Vřídlem o teplotě 41-72 stupňů. Kolonáda nabízí prohlídku i podzemí Vřídla, kde vlivem vyvěrání pramene obrůstají Vřídlovcem chodby, ale i položené suvenýry. Nejznámějším suvenýrem ze Vřídla je Karlovarská růže.

Mlýnská kolonáda byla postavena v letech 1871-1881 podle návrhu architekta Josefa Zítka v neorenesačním stylu. V kolonádě je 5 pramenů a jejich stálá teplota je od 53 do 65 stupňů. Kolonáda je zvenčí zdobena dvanácti sochami, jež představují měsíce v roce. Ze všech kolonád je tato největší.

Sadová kolonáda (1880-1881) je stavbou vídeňských architektů Fellnera a Helmera. Na konci 19. století sloužila jako promenáda Blanenského pavilonu. Tento pavilon byl sice v šedesátých letech 20. století zbourán, ale litinová kolonáda stojí dodnes. A to především zásluhou celkové rekonstrukce z roku 2002. Vyvěrají zde dva prameny o teplotě 30 až 60 stupňů.

Tržní kolonáda je dřevěná stavba ve švýcarském stylu, postavena v letech 1882-1883 známými architekty F. Fellnerem a H. Helmerem. Uvnitř kolonády vyvěrají tři prameny o teplotě 55 až 64 stupňů.

Zámecká kolonáda byla postavena v letech 1910-1912 podle projektu architekta J.E. Ohmanna. Kolonáda horního pramene je volně přístupná veřejnosti, zatímco dolní pramen je přístupný pouze klientům Zámeckých lázní. Kolonáda byla v roce 2001 rekonstruovaná. Nacházejí se v ní dva prameny o teplotě 55-56 stupňů.