Abychom se dozvěděli trošku více o předpovědi počasí a kolotoči při jejich sestavování, zajeli jsme se podívat do Krušných hor k panu Rudolfu Kovaříkovi do Šindelové, jenž je tím, který se svými kolegy roztroušenými na různých místech v naší republice obsluhuje základní článek – stanici, dodávající prvotní hodnoty do složitého systému sestavení meteorologického modelu předpovědi počasí ČHMÚ v Plzni a Ústí nad Labem.

Jak taková, na první pohled nenápadná, meteorologická stanice pracuje? Co všechno lze díky technice každý den zjistit, na co se připravit a čemu předejít? Odpovědi na tyto otázky a ještě mnohem více jsme se dozvěděli z velmi poutavého a zasvěceného výkladu pana Kovaříka.

Díky Animometru lze velmi rychle určit rychlost a směr větru, který v Krušných horách pofukuje takřka bez přestání. Heliograf, další z přístrojů laikovi zcela utajených, nám podává informaci o délce slunečního svitu a intenzitě slunečního záření. Data se předávají automaticky po určitém časovém úseku na patřičná místa pomocí systému řízeného počítačem. Pomocí webkamery umístěné na stavení pana Kovaříka se mnohý z nás může rozhlížet po okolí, aniž by opustil pohodlí svého bytu. Tato stanice rovněž měří teplotu a vlhkost vzduchu při zemi v hodnotách od 5 centimetrů až do 2 metrů.

Neméně zajímavé bylo rovněž povídání o ročním období, kdy celý kraj pokryje bílá peřina. To nastává doba, kdy se v pondělí zjišťuje na 3 místech vodní hodnota sněhu na vrstevnici (725 m.n.m) ve volném prostoru, 10x výška sněhu v lese. Všechny tyto údaje slouží například Povodí Ohře při rozhodování o případné regulaci přehrady Nechranice dříve, než zjištěná výška sněhu roztaje a ovlivní stav vody v řekách a potocích.

Nedílnou součástí práce pana Kovaříka kolem meteorologické stanice je také od časného jara do podzimu sběr údajů z oboru Fenologie. Informace o pylové aktivitě zhruba 30 druhů trav, dřevin a stromů monitorují stav v dané oblasti a nejen zde, neboť díky větru se pyl přenáší od 20 do 60 km daleko od místa vzniku. Tyto informace jsou cenné zvláště pro zdravotnictví, alergici by mohli vyprávět.

Kromě výše zmíněných ústavů a institucí slouží meteorologická stanice také okolním ORP (obec s rozšířenou pravomocí) a OPIS (operační integrované středisko) zvláště při větším množství úhrnných srážek, Horské službě Krušné hory a všem, kdo jsou nějakým způsobem na počasí závislí, např. Filmový festival Karlovy Vary.

Nebýt těchto lidí, jako je pan Kovařík, kteří s velkou profesionalitou a odpovědností každodenně sledují množství hodnot, v přesně stanovenou dobu je předávají dále a pracují „jen za dobré slovo“, složitý systém předpovědi počasí by pozbyl svého významu. S velkou pravděpodobností můžeme považovat informace o počasí, které se k nám dostanou, ať už prostřednictvím rozhlasu, televize či jiných zpravodajských cest, za věrohodné a dle nich upravit své aktivity.