Chovatelé zaznamenali přírůstek ve výběhu rysů kanadských přibližně v polovině května. Tato poměrně velká expozice je porostlá keři a vzrostlými stromy a vzhledem k tomu, že samice byla v prvních týdnech po porodu velmi obezřetná, nedovolila chovatelům se k mláďatům přiblížit.

„Očkování a čipování jsme už nemohli déle odkládat, protože později by bylo velmi složité mláďata odchytit. Pokud se totiž cítí ohroženi, dokážou i šplhat na stromy,“ říká provozní zoolog Jaroslav Nádeníček.

Proto začali chovatelé dospělé rysy krmit v boudách, které se nacházejí mimo návštěvnickou trasu, podařilo se jim je uzavřít a mláďata z výběhu bezpečně odebrat. Současně proběhla i úprava výběhu a v těchto dnech se mohou návštěvníci těšit pohledem na celou rysí rodinku.

Samostatnými lovci se tyto šelmy stávají až v devíti měsících. Mláďata zůstávají s matkou přibližně 10 měsíců a poté musí rodiče opustit. V průběhu dvou týdnů proběhne revakcinace mláďat.

Rys kanadský (Lynx canadensis)

Rys kanadský patří do řádu šelem (Carnivora) a čeleďi kočkovitých (Felidae). V porovnání s rysem ostrovidem dorůstá rys kanadský menší velikosti a má více vyvinuty licousy i štětičky na boltcích, delší srst, světlejší základní zbarvení a neznatelné skvrnění. Hlavním regulátorem početnosti růstu se nezdají být lovci, ale množství jejich lovené kořisti, především zajíců měnivých (Lepus americanus).

Rys kanadský je převážně noční zvíře dorůstající velikosti 80 až 100 cm s délkou ocasu 5 až 15 cm. Váží 5 až 17 kg. Rodí zpravidla 1 až 5 mláďat po březosti čítající 63 až 70 dní. Žije samotářským životem v lesích Aljašky, Kanady a severu USA. Živí se převážně hlodavci, ptáky, rybami či zesláblými jeleny a jinými kopytníky. Ve volné přírodě se dožívá 15 let, v lidské péči až 25 let.