Dlouhodobá nespokojenost s vládou dnes již bývalého premiéra Petra Nečase, která po řadě korupčních skandálů vyvrcholila policejní razií na Úřadu vlády, dostává pravicové parlamentní strany na kolena. ODS má tak aktuálně podporu pouze 8% rozhodnutých voličů a TOP 09 9,2% voličů.

Do Poslanecké sněmovny by se vedle ČSSD, KSČM, TOP 09, ODS a SPOZ v červenci dostali i lidovci s podporou 7,1% voličů.

Jak dále ukazuje komplexnější pohled na červencové nálady rozhodnutých voličů, zejména část pravicových voličů, kteří dříve podporovali ODS či TOP 09 by v případě hypotetického konaní sněmovních voleb zůstali doma. Na druhé straně další část pravicově orientovaných voličů a dřívějších podporovatelů Věcí veřejných by se rozhlíželi i po dalších alternativách v podobě politického hnutí Úsvit přímé demokracie, v jehož čele stojí senátor a neúspěšný prezidentský kandidát Tomio Okamura, které má aktuálně podporu 2,9% voličů či politické hnutí miliardáře Andreje Babiše ANO 2011, které má aktuální podporu 2% voličů. Případný volební úspěch těchto dvou nových politických hnutí však bude záviset zejména na volebních programech, dalších osobnostech těchto stran, ale i na informacích médií. V tuto chvíli tak ani zjištěné hodnoty rozhodně nepředznamenávají případný úspěch či neúspěch ANO 2011 či Úsvitu demokracie.

Zatímco část nespokojených, či zklamaných voličů hledá alternativy a možné nové politické směry a osobnosti, část zklamaných voličů se uchyluje k radikálnějším postojům, které představuje např. podpora 2,8% voličů Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS). Jistá část tzv. Protestních hlasů může zakotvit i u České pirátské strany (2,6%). Zatím nevýrazným pravicovým subjektem je Strana svobodných občanů, která skončila těsně pod dvouprocentní hranicí.

Z určitého pohledu se tříští i hlasy levicově orientovaných voličů a to na úkor ČSSD, která je nadále nejsilnějším politickým subjektem v ČR. Skutečnost, že ČSSD může doplácet na slabé vedení v podobě nevýrazného předsedy Bohuslava Sobotky, naznačuje jak patrný nárůst příznivců KSČM, tak i zejména pak SPOZ, která sází na svého největšího podporovatele prezidenta Miloše Zemana. Sociálním demokratům odebírá hlasy i strana expremiéra Jiřího Paroubka LEV 21 (2,9%), ale část levicově orientovaných voličů může zakotvit i v další stranách a hnutích. Ve svém důsledku by se však hlasy levicově orientovaných voličů zúročily jednoznačnou převahou levicových stran ve Sněmovně.

Do Sněmovny se bude jistě chtít zpět vrátit i Strana zelených (3,1%) a bojovat o voliče bude jistě i SUVERENITA (SBB) s aktuální podporou 2,1%.

Jako zcela nereálný se pak zdá možný volební úspěch Věcí veřejných (0,3%) či strana LIDEM s podporou 0,1% voličů.

Výsledky volebních preferencí společnosti SANEP v souhrnu poukazují na znechucení voličů v podobě nízké volební účasti (53,4%), posilování extremistických stran, hledání voličů nové politické strany a hnutí a zejména možné zásadní zemětřesení na pravicovém spektru.

V tuto chvíli je však jasné, že zejména pravicoví voliči budou čekat na další vývoj v ODS a TOP 09. Vedle toho bude jistě zajímavé sledovat voličské nálady po vypuknutí volebních kampaní zejména ANO 2011 a Úsvitu přímé demokracie. Volební nálady však mohou zásadně ovlivnit i případné eskalace občasných nepokojů či demonstrací.

Aktuální výsledky šetření společnosti SANEP, které představují teoretický volební zisk stran, které mají své zástupce v dolní komoře Poslanecké sněmovny ČR a dále politických stran, které v šetření společnosti SANEP překročily dvouprocentní hranici, potvrzují změnu nálady pravicových voličů, stejně jako voličskou poptávku po levicové vládní politice. Jak budou voliči reagovat na aktuální události kolem zásahu Útvaru organizovaného zločinu v tuto chvíli nelze předjímat, avšak další monitorování volebních preferencí bude jistě zajímavým ukazatelem případných změn a reakcí voličů.

HYPOTETICKÝ VOLEBNÍ MODEL - POSLANECKÉ MANDÁTY:

Hypotetický volební model byl sestaven pomocí d'Hondtovy metody pro výpočet mandátů. Vychází z červencového průzkumu volebních preferencí, tedy pouze z hlasů 53,4% rozhodnutých voličů, a také údajů posledních sněmovních voleb.

Červencový volební hypotetický model společnosti SANEP ukazuje, že vítězná ČSSD se 72 mandáty by vytvořila pohodlnou vládní většinu v šesti teoretických volebních koaličních uskupeních.

Tu nejsilnější by představovala koalice ČSSD, KSCM a SPOZ, která by disponovala silou 136 poslaneckých hlasů.

Sociální demokraté by však mohli vládnout i pouze v koalici s KSČM, s níž by dali dohromady 118 hlasů.

Koaliční teoretické uskupení ČSSD, TOP 09, SPOZ a KDU-ČSL by disponovalo 133 poslaneckými hlasy, koalice ČSSD, TOP 09 a KDU-ČSL 115 hlasy.

Další možnou variantou by pro ČSSD představovalo koaliční spojení s TOP 09 a SPOZ (114 mandátů) a ČSSD, KDU-ČSL a SPOZ (109 mandátů).

Průzkum aktuálních volebních (nikoli stranických) preferencí a předpokládaný volební model vychází pouze z hlasů 53,4% respondentů, kteří představují vzorek rozhodnutých voličů. Uvedené výsledky a modely jsou platné pouze v daný okamžik sběru dat.

  • Exkluzivní internetový on/off-line průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 4. - 10. července 2013 na vybrané skupině 7159 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-69 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu 220 tisíc registrovaných uživatelů 21.293 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-1,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.