Nesango a Andy – to jsou jména dvou prvních koní patřících Správě NP a CHKO Šumava, kteří začnou od zítřka pomáhat v lesích národního parku, tito dva konkrétně v okolí Strážného, kam dnes dopoledne doputovali.

„Koně budou nejenom přibližovat dřevo, ale budou také zapojení do práce s veřejností. Jejich náročnou práci budeme veřejnosti prezentovat, ale také se budeme snažit turisty s koňmi vozit,“ popisuje Jiří Mánek, ředitel Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Celý projekt je teprve v počátcích, ale bude mít svůj další vývoj, strukturu i nezaměnitelnou grafickou identitu.

„Tento projekt pomůže k popularizaci a záchraně genofondu chladnokrevných koní, některým místním lidem pomůže najít práci, návštěvníkům zpestří program a pomůže také k propagaci národního parku,“ doplňuje Pavel Pechoušek, tiskový mluvčí Správy NP a CHKO Šumava.

Prvotním impulzem pro projekt návratu koní na Šumavu bylo zpracování podkladové studie, kterou pro Správu parku vypracovalo občanské sdružení Centrum rozvoje chovu slezského norika Hradčany z Orlických hor, které má s touto tématikou desítky let zkušeností. Na akci se významně podílí odborníci ze Zemského hřebčince v Písku, ale také bývalý a nejdéle sloužící ředitel parku Ivan Žlábek (ředitelem byl v letech 1994 – 2003).

Právě Ivan Žlábek nechal v době svého ředitelování postavit, nebo zrekonstruovat stáje, které byly v té době plné koní, a na Šumavě také pracovali.

Po Žlábkově odchodu koně z parku vymizeli a stáje zůstaly celé desetiletí prázdné. To se počínaje dnešním dnem začíná měnit. První stáj, do které se dostanou koně správy parku, je na Strážném.

V lesích se o koně budou starat a zároveň také společně s nimi tvrdě pracovat vyškolení kočí. Budou to absolventi speciálního akreditovaného kurzu, podmínkou pro přijetí byla několikaletá praxe práce s koněm, znalost prostředí Národního parku Šumava a v neposlední řadě to budou lidé schopní komunikovat s veřejností. Pro letošní rok takto budou pro správu parku nově pracovat tři noví kočí.

Podle ředitele Jiřího Mánka je zapotřebí na Šumavu stále vracet historické tradice

„Už jsme úspěšně začali spolupracovat s místními farmáři při smysluplném využívání historického území bezlesí. Využití koní pro práci v lese je dalším prvkem tradiční obživy člověka na území a v podmínkách šumavského lesa a to je třeba podporovat,“ uvádí Jiří Mánek.

Oba dva první koně pocházejí ze Zemského hřebčince v Písku. Nesango je slezský norik a Andy českomoravský belgický kůň.

Příští pátek k nim přibudou další dva koně z píseckého hřebčince - Kvint a Kent, oba českomoravští belgičtí koně. Jeden bude tahat dřevo na Borové Ladě a druhý na Srní.

„Po vyhodnocení projektu na konci letní sezóny se rozhodneme, zda bude dobré nakoupit další koně, kteří by mohli na Šumavě pracovat,“ uvádí Ivan Žlábek, koordinátor celého projektu, který zná dokonale šumavské podmínky - les, lidi a koním věnuje celý život.