Národní park Šumava je také naprosto výjimečný a unikátní tím, že na jeho území žijí od nepaměti lidé, kteří dokáží žít v souladu s přírodou, a to tak kvalitně, že zde mohl být vyhlášen národní park. V současnosti leží na jeho území 22 obcí, za posledních 100 let se však počet obyvatel na Šumavě snížil devatenáctkrát.
„Aktivisté a někteří radikální politici považují šumavské obyvatele jako škůdce přírody. Naše vedení to vidí úplně opačně. Vnímáme místní lidi jako ty nejlepší ochránce. Každý, a to platí všude na světě, si svého domova váží a přirozeně ho chrání. Chceme rozvíjet marketing Národního parku Šumava na exkluzivní realitě, jinde v Evropě nevídané - na dlouhodobém soužití místního člověka s divokou přírodou,“ uvádí ředitel Jiří Mánek.
„Společně s místními chceme takto postupovat a vytvořit na Šumavě prostor pro život a hrdost místních na národní park, tak jako jsme to viděli ve Velké Británii. Tam jsme poznali, že jsou místní na svůj národní park hrdí. Náležitě z toho profitují, a to i s významnou pomocí správy parku“ doplňuje Zdenka Lelková, manažerka Správy NP a CHKO Šumava pro regionální spolupráci.
Během loňského roku začala správa parku velmi intenzivně a úspěšně spolupracovat s místními farmáři, kteří na Šumavě hospodaří. Jako součást tradiční obživy obyvatel se na Šumavu po letech vrátí chladnokrevní koně.
„Již dnes reálně podporujeme místní farmáře a chceme podporovat i místní drobné podnikatele, snažíme se jim vytvořit prostor pro možnost uplatnění se. Značka Národní park Šumava musí být pro všechny místní obyvatele opravdovým přínosem,“ doplňuje svou vizi ředitel Mánek. Vedle ochrany přírody je důležitá také ekonomika a sociální zázemí obyvatel. Jsou to hlavní pilíře, na kterých Správa šumavského parku staví své priority.
„Sociální aspekty ochrany přírody vnímám jako klíč k trvalé prosperitě. To je oblast, která byla doposud velmi opomíjena, ze strany Správy NP a CHKO Šumava možná i záměrně zanedbávána. Zatímco v ochraně divoké přírody hledáme inspiraci spíše jinde v Evropě, tak v sociální sféře získáme kvalitnější inspiraci právě v národních parcích Velké Británie,“ uvádí Jiří Mánek.
Cesty za odbornou inspirací zaměstnanců parku do zahraničních národních parků pořádal ředitel Mánek již v letech 2004 až 2006, když byl náměstkem tehdejšího ředitele Správy NP a CHKO Šumava Aloise Pavlíčka.
Takto navštívili zaměstnanci šumavského parku Národní park Kalkalpen v Rakousku, nebo Harz v Německu. Samozřejmostí jsou návštěvy NP Bavorský les.
S ředitelem Národního parku Kalkalpen Erichem Mayrhoferem se setkal Jiří Mánek před půl rokem znovu, a podle vzoru těchto rakouských kolegů se také připravuje nová propagační publikace o NP Šumava, která bude mít za úkol nalákat návštěvníky na divokou přírodu.
Jiří Mánek se také pravidelně setkává s ředitelem Národního parku Bavorský les a pro odborné pracovníky ochrany přírody Národního parku Šumava chystá návštěvu švýcarského národního parku na konci letní sezóny.
„Zaměstnanci péče o lesní ekosystémy pak pojedou nejspíš do Schwarzwaldu. V lesních porostech NPŠ s trvalým managementem se v rámci přestaveb lesních porostů uplatňují výběrné principy a ve Schwarzwaldu mají výběrné lesy, využívání přirozené obnovy a trvalé zachování zápoje lesa dlouhodobou tradici. Významný je také fakt, že šetrné multifunkční využívání lesa v tomto německém pohoří zohledňuje i přítomnost jedné z největších tetřevích populací v Evropě,“ uvádí Jan Kozel, náměstek ředitele pro lesní ekosystémy.
Organizovat takové služební cesty není levná záležitost, ale investice do odborné a praktické způsobilosti zaměstnanců vnímá vedení Správy NP a CHKO Šumava jako nejlepší možnou. „Nikdy v knížkách a obrázcích nevyčtete to, co vám může dát bezprostřední kontakt s realitou a s místními autoritami,“ vysvětluje svůj recept na vzdělávání ředitel Mánek.
Současné vedení správy šumavského parku si organizování takových služebních cest může dovolit i díky lepšímu zpeněžení dřeva, které se na území Národního parku Šumava vytěží. Prodej přes elektronické aukce cenu dřeva výrazně navyšuje. Díky tomu současné vedení správy parku za dřevo inkasuje o miliony korun více, než bývalo zvykem v minulých letech.