Ženské hokejové soutěže v Česku prošly před letošní sezónou reorganizací. Nejvyšší soutěž - TOP divize, byla zúžena jen na čtyři celky. Zbytek týmů působil ve třech Divizích (A1, A2 a B). „K zúžení extraligy došlo především proto, aby byla snížena suverenita Slavie Praha. Tu totiž vede reprezentační trenér Manhart a stahuje si do ní nejlepší české hráčky. Těžko ale říct, zda tento krok přinesl kýžený efekt, protože Slavia i letos často vyhrávala dvouciferným rozdílem,“ osvětlil reorganizací soutěží trenér Petr Fojtů.

Změnami prošel před sezónou i celek Vsetína. „Pokusili jsme se do týmu začlenit mladší hráčky, ve věku kolem patnácti let, ale i mladší. To se nám celkem podařilo. Bylo to potřeba, neboť Vsetín je dlouhodobě nejstarším ženským celkem u nás. I přes omlazení byl letos náš věkový průměr hodně přes dvacet let. Pro porovnání – Litvínov, s nímž jsme bojovali v baráži, měl průměr 16,5 roku,“ komentoval změny Fojtů, který se o funkci trenéra dělil s kolegou Danem Šefrem. Nejmladší hráčkou Vsetína, která nastupovala pravidelně, se stala teprve jedenáctiletá obránkyně Tereza Sovjáková. „Zajímavostí jistě je, že v obranné dvojici nastupovala se svou tetou,“ podotýká vsetínský kouč.

Soupisku vsetínských žen nakonec utvořily 2 brankářky a 23 hráček do pole. Zdaleka ne všechny reprezentantky valašského klubu přitom pocházejí z tohoto regionu. Za Vsetín hrají hráčky z Nového Jičína, Zlína, Prostějova a jedna z klíčových osobností, Monika Veliká, dokonce dojíždí až z Bratislavy. „Pro nás trenéry je to určitá komplikace, protože některé hráčky s námi netrénují, připravují se s kluby ze svých měst. Tím pádem je moc těžké něco nacvičit nebo natrénovat. Znát to bylo třeba na přesilovkách, v nich jsme letos měli obrovské rezervy,“ posteskl si Fojtů.

I přes zmíněné problémy si vsetínský ženský celek počínal ve své divizi naprosto suverénně. Soupeřům z Uničova, Buldogs Brno, Cheerokes Brno a Opavy nedaly holky žádnou šanci a z 16 duelů základní části 15 vyhrály. Problémy měly až v předposledním kole na ledě Uničova, který vsetínské ženy zaskočil agresivní hrou. Přesto se jim podařilo utkání otočit, když nejprve srovnaly z 2:4 na 4:4, aby pak v následném prodloužení strhly vítězství na svou stranu. Poslední utkání s Opavou už ovšem vsetínským bojovnicím nevyšlo. Slezanky odehrály skvělý zápas, měly také potřebné štěstí a i díky tomu se nakonec radovaly z výhry 3:1.

Vsetín tak zaznamenal jedinou prohru v základní části, trápit jej to ale příliš nemuselo. Suverénním způsobem totiž ovládl svou skupinu. Čekala jej tak bitva o vítězství v druhé nejvyšší soutěži a o postup do baráže. Soupeř se Vsetínu postavil více než atraktivní - Plzeň. Tým, mající ve svém kádru řadu reprezentantek do 18 let, ovládl první utkání. Lapač dobyl výsledkem 3:2. „Prohra byla určitě zasloužená, i když je pravdou, že holky během utkání neproměnily alespoň osm samostatných nájezdů. Projevilo se i to, že nám v utkání chyběla Slovenka Monika Veliká,“ říká trenér Fojtů.

Finále přineslo velký obrat

V sérii hrané na dvě vítězství se tedy Plzeň ujala vedení 1:0 a před domácími zápasy tudíž byla velkým favoritem. Holky ze Vsetína se ale nevzdaly a do Plzně jely s cílem sérii minimálně zdramatizovat. Dopravní prostředek zvolily hráčky poměrně netradiční – vlak. „Musím říct, že cesta vlakem tým hodně stmelila,“ podotkl k tomuto kroku Fojtů.

„Na ledě Plzně děvčata podala nejlepší výkon v sezóně. Do puntíku plnila to, co jsme je celou sezonu učili. Utkání nakonec vygradovalo v samostatných nájezdech. Plzeň neproměnila ani jeden. My se, zásluhou uzdravené Veliké, která předvedla nádherný blafák, jednou prosadili a vybojovali jsme si tak nedělní rozhodující zápas,“ popsal důležitou výhru 4:3 trenér ženského mančaftu.

O den později tedy přišel rozhodující duel o vše, znovu v Plzni. „V neděli byl scénář v podstatě stejný. Naše hra byla založena na dobré defenzívě a rychlých brejcích, ze kterých byly holky hodně nebezpečné. Dvakrát se trefila Veliká a její góly nás opět poslaly do prodloužení. V něm bezradná Plzeň nenašla recept na naši reprezentační gólmanku Ludmilu Jeřábkovou. Za stavu 2:2 tak na řadu znovu přišly nájezdy. Na ten rozhodující jsme vybrali naši kapitánku a manažerku v jedné osobě Janu Špokovou. Ta nezaváhala a chladnokrevně blafákem zajistila Vsetínu výhru v 1. lize,“ připlížil cestu k velkému úspěchu vsetínského ženského hokeje Fojtů.

Ten si zároveň pochvaloval i podmínky, které plzeňský klub pro baráž připravil: „I pro trenéra byly zápasy na západě Čech velkým zážitkem. Nejen pro náš výkon a úspěch, ale též díky přístupu Plzně. Přijeli pro nás na nádraží auty, měli jsme dvě obrovské šanty, zajistili nám bydlení, starali se o nás. I pořadatelé mezi střídačkami hlídali věci, na což jinak nejsme zvyklí.“

Ženy Vsetína tedy vyhrály 1. ligu a postoupily do baráže, kde se setkaly s posledním celkem TOP divize, Litvínovem. První duel série se hrál na Lapači. Valašky favoritovi vzdorovaly, nakonec ale střetnutí ztratily těsnou porážkou 2:3.

„Před baráží nás bohužel potkala nepříjemnost, Karolína Potěšilová si totiž ze zápasu s Plzní odnesla třízapasový disciplinární trest. Ukázala neslušné gesto, které údajně nepatřilo rozhodčí, ta si ho ovšem vztáhla na sebe a trest byl na světě. Pro naši obranu to byl velmi citelný zásah a v baráži se to projevilo. Litvínov u nás předvedl velmi dobrý výkon a navíc měl ve svém středu skvělou hráčku, Lédlovou. Je to reprezentantka do 18 let, ale nastupuje i v dospělém reprezentaci, v níž má průměr více než bod na zápas. Na ledě to bylo znát. Hrála opravdu skvěle. Troufnu si tvrdit, že bez ní by bylo v našich silách přes Litvínov postoupit, ale tahle hráčka byla snad u každého gólu Litvínova a baráž v podstatě rozhodla,“ okomentoval klíčové faktory nejen prvního barážového zápasu Fojtů.

Dívky z Litvínova ke všemu zaskočily Vsetín velmi tvrdou hrou a domácí hráčky se s tím těžko vyrovnávaly. „Místy to na ledě skutečně vypadalo jako na jatkách. Navíc po zápasu došlo ke kuriózní situaci. Naše hráčka se bavila po utkání s litvínovskou spoluhráčkou z reprezentace. Další litvínovská hráčka k nim přijela, chtěla ji asi obejmout nebo něco, udělala to ale tak nešikovně, že přitom naší hokejistce vyrazila dva zuby. Holky pak ani nechtěly na odvetu do Litvínova jet,“ posteskl si trenér. Utkání na severu Čech se nakonec odehrálo a vsetínské bojovnice v něm dlouho vzdorovaly. Zázračný zvrat série ovšem tentokrát nenastal. Po dvou třetinách se sice držely na dostřel, když prohrávaly 1:3, třetí periodu ale Litvínov suverénně ovládl a nakonec si připsal jednoznačné vítězství 7:2. Postup mezi nejlepší čtyři ženské celky v ČR tedy nevyšel, přesto mohly být Vsetíňanky se sezónou spokojeny.

„I kdybychom postoupili, tak bychom nejvyšší divizi z finančních důvodů stejně nehráli. Holky si veškeré finance shánějí samy, hodně peněz dává Austin, významně přispělo i město Vsetín. Další peníze jsou většinou od nějakých malých sponzorů, které holky znají. Ale jinak si holky platí příspěvky každý měsíc, takže si to z velké části financují ze svého,“ popsal ekonomickou situaci týmu Petr Fojtů.

Sezóna vyšla nad očekávání

A jak tedy viděl trenér uplynulý ročník? „Myslím, že kdyby nám někdo před sezónou řekl, že vyhrajeme první ligu a v baráži výrazně potrápíme Litvínov, brali bychom to všemi deseti. Play-off a baráž jsme prakticky hráli jen na deset lidí, problémy jsme měli hlavně v obraně, která se nám díky zraněním a disciplinárnímu trestu rozpadla. Na beka jsme tak museli postavit útočnici, což pochopitelně bylo znát.“

„Vyzvednout si zaslouží především nejproduktivnější hráčky. Velkým přínosem je Slovenka Monika Veliká, která sem dojíždí za své na víkend z Bratislavy, kde v týdnu trénuje s tamními žáky. Ta patřila v produktivitě k nejlepším a v play-off proměnila každý svůj nájezd. Monika Svobodová byla druhá nejproduktivnější hráčka v součtu všech českých soutěží. Velkou pochvalu si zaslouží obě gólmanky. No a zapomenout nesmím ani na srdce týmu, Janu Špokovou, která je kapitánkou, zároveň se stará o shánění peněz a v Plzni proměnila rozhodující nájezd, kterým rozhodla o našem postupu do baráže,“ vypíchnul trenér největší opory družstva. „Celkově si myslím, že máme velmi kvalitní útok, ale do obrany bychom potřebovali dvě tři holky s dobrou střelou. Přeci jen nemůžeme po jedenáctileté holce chtít, aby vystřelila příklepem jako dvacetileté hráčky.“

Z trenérových slov je tedy znát, že myšlenkami už se pomalu ubírá k sezóně následující. „Určitě bychom chtěli zavést letní přípravu. Vloni holky trénovaly individuálně, letos ale chceme trénovat společně se zaměřením převážně na kolečkové brusle. V příštím roce bychom pak znovu chtěli vyhrát moravskou část 1. ligy. Kádr se nejspíš příliš nezmění. Máme velmi dobré gólmanky, které chytají i v mládežnických reprezentacích. Tady máme na čem stavět. Kdyby se nám povedlo do týmu začlenit další hráčky kolem 13 – 14 let, které v kádru máme, bylo by to super. Hlavně doufám, že se nám podaří zajistit dostatek financí, aby se nám v pohodě povedlo zajistit sezónu a nebylo to jako letos, kdy jsme ještě týden před baráží sháněli peníze na cestu do Litvínova.“

Trenér Petr Fojtů o...:

Hráčské základně: „U nás je jen 20 týmů v republice. Pro srovnání, v USA hraje třeba až 70 ženských týmů v jednom městě, takže základna je v ČR velkým problémem. Přesto si myslím, že především v mládeži už patříme mezi top 6 týmů na světě.“

Generační obměně: „V Česku začal ženský hokej hodně pozdě. Mnoho holek začínalo až ve dvaceti letech a dodnes hrají. Děvčata, která dnes mají kolem 16 let, už začínala s hokejem od mala. Trend českého dívčího hokeje je založen na hodně mladých hráčkách, což se potvrdilo i na poslední olympijské kvalifikaci, kde byla kostra týmu tvořena hráčkami kolem 18 - 20 let. I náš cíl ve Vsetíně je do budoucna stavět na mládí. Hodně našich děvčat nastupuje za kluky, nejen tady na Vsetíně. Třeba naše brankářka chytá 1. ligu dorostu za Nový Jičín a příští rok má dokonce naskočit za muže Nového Jičína B. Určitě to je pro ně velký přínos. Přece jenom chlapský hokej je rychlejší. Pokrok je pak viditelný.“

Zástupkyních Vsetína v reprezentaci: „V reprezentaci do 15 let si už zachytala Sabina Calábová. Gólmanku máme i v reprezentační osmnáctce - Ludmilu Jeřábkovou. Vypadalo to, že pojede na MS do Finska, byla na všech kempech a zápasy co odchytala Češky vesměs vyhrály. Na mistrovství světa si ale vzal trenér, který ligu trénuje v Karviné, obě gólmanky ze svého klubu. A ještě kurióznější bylo, že MS odchytala karvinská dvojka. Od Švédek i Finek dostala hodně gólů, takže nevím no… Monika Svobodová je druhá nejproduktivnější hráčka v součtu všech soutěží u nás, takže možná by si zasloužila, kdyby ji reprezentační trenér někdy vyzkoušel. Je ale pravdou, že tři čtvrtě reprezentantek hraje hokej v cizině, nejčastěji ve Švýcarsku. Dostat se z Česka do reprezentace je tedy hodně těžké.“

Rozhodčích v ženském hokeji: „Rozhodčí jsou velká slabina ženského hokeje. V naší republice se moc zápasů v dívčím hokeji nehraje a sudí jsou na ně delegování podle toho, kdo má čas a kdo může. A jelikož se rozhodčí hodně točí a s ženským hokejem prakticky nemají žádné zkušenosti, tak to podle toho často vypadá. Hlavně hra do těla je hodně posuzována pokaždé jinak. Tady na Moravě se pískají veškeré ataky tělem a v baráži pak najednou Litvínov dohrával každý souboj, hrálo se to skoro jako mužský hokej a holky s tím měly velké problémy.“

Trénování ženského kolektivu: „Přístup k ženskému týmu je zcela jiný než k mužům. Chlapy když seřveš, tak to obvykle vezmou, oproti tomu holky jsou hodně emociální, a když se jim něco vytkne, tak to berou hodně osobně a kolikrát mají na krajíčku. Je proto třeba s nimi jednat hodně opatrně a s citem.“