Na střeše obchodního domu v centru města jsou tři odchytové klece s návnadou. Zdravotní stav odchycených ptáků posuzuje odborník, zdravé kusy jdou do chovu, nemocní nebo zranění holubi jsou utraceni a nakládá se s nimi jako s biologickým odpadem. Redukce počtu holubů tímto způsobem se v Jihlavě praktikuje od roku 2007, akce se opakuje obvykle po dvou letech, v případě většího přemnožení i po roce.

Novinkou je sledování zdravotního stavu ptáků pracovníky Státního veterinárního ústavu v Brně. „Provádíme odběry z očních spojivek, zobáku a kloaky. Sledujeme, zda holubi nemají choroby přenosné na člověka,“ uvedl Pavel Barták z veterinárního ústavu. 

Krmení může holubům více ublížit než pomoci

Lidé chodí holuby krmit, v některý případech jde o extrémy, kdy přinášejí na náměstí tašky plné zrní. Přílišný blahobyt ale ptákům více ubližuje než pomáhá. „Nemocný holub, který by za normálních okolností uhynul, s nadstandardním množstvím potravy přežije a svoje choroby šíří mezi další jedince,“ vysvětluje Katarína Ruschková situaci, kdy veřejnost může v dobré víře ptákům více uškodit než pomoci.

Jihlava vybrala k redukci počtu holubů odchyt do klecí, jeví se jako nejšetrnější. „Zamítnuli jsme hormonální redukci rozmnožování nebo trávení holubů, kteří jsou součástí potravinového řetězce. Použité hormonální nebo jedovaté látky by působily i na zvířata, která by holuby pozřela,“ vysvětlila vedoucí odboru životního prostředí Katarína Ruschková. V centru města je vyloučeno ptáky střílet, jako nevhodné se jeví i využití dravců, kteří by tak početné hejno „nezvládli“, navíc není jisté, zda se dravec dříve nebo později nevydá za potravou mimo město.