Političtí aktéři, kteří dnes nevyužívají širokých možností internetové prezentace, jako je např. Facebook, Twitter, YouTube, blogy či vlastní webové stránky, prakticky přichází o jednu z nejjednodušších možností jak oslovit mladou a střední generaci voličů. „Jak ukazují výzkumy, jsou to právě voliči z mladší generace, kteří se řadí mezi nejaktivnější uživatele nových médií a zároveň jsou skupinou obyvatelstva s nízkou volební účastí a menším zájmem o média tradiční,“ vysvětluje politoložka Alena Macková. Všeobecně velmi slabé využití měl v České republice dosud méně rozšířený Twitter a málo užívaný video kanál YouTube.

Ze srovnání senátních a krajských voleb vyplývá, že webové stránky jsou až dvakrát populárnější mezi kandidáty do Senátu. „Míra užití Facebooku je napříč volbami velmi podobná. U velkých politických stran však můžeme vysledovat výrazně vyšší využití Facebooku u krajských voleb,“ doplňuje mediální analytička Marta Fialová.

Podrobná analýza velkých politických stran u senátních voleb zvýrazňuje několik odlišností. Trochu překvapivě patřila v těchto volbách mezi nejaktivnější strany KDU-ČSL, TOP09 a strana ANO 2011. Všichni kandidáti z těchto tří stran mají vlastní webové stránky a Facebook ve více než 80 % případů. Dobře si vedou i velké strany ODS (web 77,8 % a Facebook 63 %) a ČSSD (web 63 % a Facebook 48,1 %). Ve využívání blogů dominují kandidáti KDU-ČSL (30,8 %).

Význam nových médií ve volební kampani prakticky zcela opomíjejí kandidáti KSČM, u nichž jen necelá čtvrtina disponuje alespoň facebookovou stránkou či profilem. Podobně jsou na tom zástupci Suverenity nebo NS-LEV 21. Nezájem kandidátů těchto stran o sledovaná média lze vysvětlit menší přítomností jejich voličů v prostředí nových médií. Ale dokonce i Věci veřejné, které se dlouhodobě prezentují jako politická strana vycházející z principů přímé volby a rozhodování s pomocí internetových voleb a diskusí, nevyužívala v poslední senátní volební kampani nových medií nijak nadstandardně, spíše naopak.