Jak šetření společnosti SANEP dále ukazuje, třetí nejsilnější parlamentní stranou by se stala ODS (29 mandátů), která se však se ziskem 11,8% hlasů ocitá na svém historickém minimu. Navíc pokud by se čtvrtá TOP 09, které by počátkem února dalo svůj hlas 10,9% voličů (27 mandátů), opět spojila se Starosty a nezávislými (STAN), kteří by aktuálně získali 1,3% hlasů, ocitlo by se uskupení TOP 09 a STAN se ziskem 12,2% hlasů před ODS. Na pátém místě by se aktuálně umístila Strana práv občanů -zemanovci (19 mandátů), které by dalo svůj hlas 7,9% voličů. Poslední stranou, která by získala poslanecká křesla, by byla KDU-ČSL se ziskem 6,6% hlasů (16 mandátů).

Výsledky šetření společnosti SANEP dále poukazují na skutečnost, že TOP 09, která přišla o řadu voličů, kteří přešli zpět ke KDU-ČSL, opět posílila po prezidentských volbách, a to jak díky popularitě svého předsedy a neúspěšného prezidentského kandidáta Karla Schwarzenberga přízní nových mladých voličů, tak i díky bývalým voličům ODS, kteří přecházejí k TOP 09. ODS tak zažívá soumrak své existence, kdy může přijít o svůj kredit vedoucí pravicové strany vinou nečitelné pravicové politiky. Značná část tradičních pravicových voličů by se však aktuálně voleb nezúčastnila, což může znamenat zejména nespokojenost voličů ODS s její politikou a prezentací této strany v čele s premiérem Petrem Nečasem. Pro část pravicově orientovaných voličů tak může být pravicovým lídrem vnímán spíše než premiér Petr Nečas ministr financí Miroslav Kalousek, jenž jasně definuje své požadavky, které si dokáže v rámci koaličních vládních partnerů vždy prosadit. Pro řadu pravicových voličů je trnem v oku i přijetí církevních restitucí, které pocházejí z dílny Miroslava Kalouska, nicméně ODS se pod tento zákon podepsala také. Občanští demokraté pak Miroslavu Kalouskovi podepsali i zvýšení DPH, i přesto, že voličům slibovali, že nebudou usilovat o zvyšování daňové zátěže. Navíc po eskapádě korupčních afér, které nemají v porevolučních vládách obdoby a výměně více jak desítky ministrů, stojí pravicový volič před otázkou, koho a zda vůbec volit. Zda případně nová volební témata či případná obměna vedení ODS povede k zastavení propadu voličské důvěry ODS, se ukáže až v dalších týdnech a měsících. Stejně tak však musí o své místo na pravicovém politickém nebi ustát i TOP 09, které nemusí popularita Karla Schwarzenberga vydržet věčně.

Ovšem i pro levicově orientovaného voliče, který je navíc posilněn stále vzrůstající averzí vůči koaliční vládě premiéra Petra Nečase, není volba zdaleka tak jednoduchá. Levicové spektrum je roztříštěno na aktuálně poměrně silné strany v podobě ČSSD, KSČM a SPOZ, kdy SPOZ těží stejně jako TOP 09 z popularity v tomto případě úspěšného kandidáta a navíc čestného předsedy Miloše Zemana. Své příznivce má však i další bývalý premiér Jiří Paroubek, jehož strana LEV 21 se blíží ke tříprocentní hranici. Jakkoli je aktuálně jasným lídrem levice ČSSD, musí tato strana bojovat o své voliče jasnou stranickou politikou a osobnostmi, které budou pro voliče atraktivní a důvěryhodnější, než osobnosti v ostatních levicově orientovaných stranách. Jak totiž ukazuje volební model společnosti SANEP, rozmělnění levicového elektorátu do tří v podstatě programově shodných stran, může opět značně zkomplikovat případnému vítězi povolební vyjednávání.

HYPOTETICKÝ VOLEBNÍ MODEL - POSLANECKÉ MANDÁTY:

Hypotetický volební model byl sestaven pomocí d"Hondtovy metody pro výpočet mandátů. Vychází z únorového průzkumu volebních preferencí, tedy pouze z hlasů 54,2% rozhodnutých voličů, a také údajů posledních sněmovních voleb.

Volební hypotetický model společnosti SANEP ukazuje, že vítězná ČSSD s 64 mandáty by vytvořila pohodlnou vládní většinu ve čtyřech možných volebních koaličních uskupeních. Tou nejsilnější by byla koalice ČSSD, KSČM a SPOZ, která by disponovala pohodlnou ústavní většinou 128 poslaneckých hlasů. Zajímavou variantou by byla i koalice ČSSD, TOP 09 a KDU-ČSL (107 mandátů), nebo se SPOZ (110 mandátů). Sociální demokraté by však mohli vládnout i v koalici pouze s KSČM, s níž by disponovali silou 109 hlasů.

Do rozložení povolebních sil však stále mohou zasáhnout i menší strany, které se přibližují pětiprocentní hranici, a tedy vstupu do Poslanecké sněmovny. Do volebního klání však mohou zasáhnout i další menší či zcela nové politické subjekty.

Průzkum aktuálních volebních (nikoli stranických) preferencí a předpokládaný volební model vychází pouze z hlasů 54,2% respondentů, kteří představují vzorek rozhodnutých voličů. Uvedené výsledky a modely jsou platné pouze v daný okamžik sběru dat.

Exkluzivní internetový on/off-line průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 1. - 6. února 2013 na vybrané skupině 10.041 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-69 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu 220 tisíc registrovaných uživatelů 24.115 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-1,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.