Václave, jak sis užil narozeniny na ledě?

Je to taková dvojsečná zbraň. Snažil jsem se soustředit na to, abychom jako mužstvo vyhráli a moc nemyslet na nějaké narozeniny. Spíš jsem si to chtěl s klukama užít až po zápase.

Jak zápas hodnotíš po hokejové stránce?

Podle mého se to vyvíjelo, jako všechny ostatní zápasy, kdy si získáme herní tlak, dáme nějaké góly a soupeře pak dostaneme do zápasu vlastními chybami a vyloučeními. Postavíme ho na nohy a ke konci zápasu se zbytečně strachujeme o výsledek. Myslím, že bychom měli zapracovat na tom, abychom koncovky zápasů zvládali lépe a bez vyloučení. Hlavní je dohrávat v pěti, aby se soupeř nemohl dostat do nějaké vážnější gólové příležitosti.

Právě na ztráty vysokých vedení jsem se chtěl zeptat, protože to nebylo poprvé. Nejznatelnější to bylo asi proti Karviné, která vám v posledních deseti minutách otočila zápas, ale i tentokrát jste ztratili třígólový náskok z půlky třetí třetiny. Kde hledat cestu k tomu, aby se to neopakovalo?

Podle mě vždycky nastane nějaký psychologický moment, kdy si myslíme, že už to nějak dohrajeme. Ale samozřejmě je to i tím, že v těch ostatních týmech jsou buď mladí perspektivní, nebo naopak starší zkušení hráči, kteří k nám nejedou jenom na výlet. Nic nechtějí odevzdat a bojují až do konce. My musíme na toto myslet a nevypouštět zápas po čtyřiceti, ale až po šedesáti minutách.

Vraťme se k poslednímu zápasu minulého roku v Horním Benešově, který jste odehráli s velkou marodkou. Jaké jsou zpětné dojmy z tohoto utkání?

Já si myslím, že se každému pod pojmem Horní Benešov vybaví ukrutná zima a tomu tam trošku podléhá i vývoj zápasů. Byli jsme sice v limitovaném počtu, kdy někteří byli zranění, někteří nemocní nebo měli jiné důvody, ale já si myslím, že jsme ten zápas zvládli dobře a v klidu, byť výsledkově to bylo těsné. Ale pohlídali jsme si to a zasloužili jsme si tři body.

Horní Benešov by se dal s mírnou nadsázkou považovat za poslední z klubů, které by vás mohly v tabulce ohrozit, a hráli jste s ním venku. Se zbylými „těžkými“ soupeři budete hrát už jen doma. Jak si myslíte, že závěr sezóny zvládnete?

Já se na to dívám tak, že tady je úplně jedno, jak se ten mančaft jmenuje a v téhle soutěži může každý porazit každého. Nám se to taky stalo a prohráli jsme s Karvinou. Nemyslím si, že Horní Benešov nebo kdokoliv jiný je výrazně lepší než ostatní týmy nebo naopak, že by někdo byl výrazně horší než ostatní. Hrají to lidé, a když se sejdou a zrovna mají dobrý den, tak, jak říkám, každý může porazit každého. Nic není dopředu dané a i když domácí prostředí jsou výhodu má, hraje se nám lépe před více lidmi a pro diváky, i když s námi diváci jezdí i ven a dělají nám dobrou atmosféru i na venkovních kluzištích, tak si myslím, že není směrodatné, kde a proti komu zápas hrajem, ale důležité je, abychom ho hráli šedesát minut na sto procent. Od toho se odvíjí to, jestli vyhrajeme a můžeme se radovat, nebo prohrajeme a musíme příště více potrénovat.

Teď trochu z jiného soudku. Na internetu kolovala řada spekulací o tom, že se údajně jednalo o tvém návratu do Baníku Karviná. Objevovala se spousta verzí a podle některých jsi měl vyslovit i zájem tam hrát. Můžeš to uvést na pravou míru?

Nevím, jakým způsobem se to zrodilo a také se to ke mně doneslo. Četl jsem na toto téma i nějaké vyjádření Karviné, ale já sám jsem osobně s nikým z Karviné o této možnosti jít tam hrát nemluvil. Žádné podobné stanovisko jsem k tomu nevydal a dá se říct, že jsem to kategoricky odmítl z toho důvodu, že jsem tam loni působil a stále máme mezi sebou nevyřešené pohledávky, které se snažím nějakým způsobem dovést do správného konce. Toto byla vyloženě bublina ze strany Karviné a nikdy jsem ani já ani nikdo z Orlové neuvažoval o tom, že bych Orlovou opustil a šel zpátky do Karviné.