Tři týdny před konáním prvních přímých prezidentských voleb si udržuje vedení bývalý premiér Miloš Zeman, který ve volebním modelu společnosti SANEP v konkurenci devíti prezidentských kandidátů (bez Tomia Okamury a Vladimíra Dlouhého) získal 25,8 procenta hlasů od voličů rozhodnutých v termínu sběru dat jít k volbám. Miloš Zeman se pak se ziskem 23,5 procenta hlasů ujímá vedení i ve volebním modelu společnosti SANEP s jedenácti prezidentskými kandidáty (včetně Okamury a Dlouhého).
Jak dále ukazují dva volební modely společnosti SANEP, druhým adeptem na prezidentské křeslo je Jan Fischer, který v modelu s devíti kandidáty získává 21,7 procenta hlasů a s jedenácti kandidáty 19,6 procenta hlasů. Zatímco v jedenáctičlenném volebním modelu získává třetí největší počet hlasů Tomio Okamura (11,2 procenta), v případě devíti kandidátů, v nichž již Tomio Okamura vzhledem k vyřazení z oficiální kandidátní listiny nefiguruje, zaujímá třetí místo sociálně demokratický kandidát Jiří Dienstbier (10,3 procenta).
Kandidát TOP 09 Karel Schwarzenberg získává podporu 6,5 procenta voličů v případě 11 kandidátů a 8,3 procenta v případě devíti kandidátů. Kandidát ODS Přemysl Sobotka má pak v jedenáctičlenném modelu 6,7 procenta hlasů a v devítičlenném modelu 4,9 procenta hlasů. Lze tedy říci, že pravicový kandidáti nemají příliš velké naděje zasáhnout do boje o prezidentské křeslo.
Zajímavé je sledovat preference Jany Bobošíkové, která se na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) opět vrátila do boje o prezidentské křeslo. Jana Bobošíková má aktuálně podporu 4,5 procenta voličů. Ve srovnání s volebním modelem společnosti SANEP z počátku prosince, do něhož Jana Bobošíková stejně jako Tomio Okamura a Vladimír Dlouhý nebyla zařazena, je zřejmé, že Jana Bobošíková ačkoli se nepovažuje za levicového politika, ubírá hlasy zejména Jiřímu Dienstbierovi. Ukazuje se tak, že voliči si své kandidáty nevybírají primárně podle stranického klíče. To potvrzuje i Miloš Zeman, který sbírá hlasy jak od voličů ODS, ČSSD, KSČM, tak i TOP 09 a nevoličů.
Zajímavé je sledovat i podporu Vladimíra Franze, který přitahuje zájem zejména nejmladší části voličského elektorátu, který je však nejméně spolehlivý ve vztahu k faktické volební účasti. Celková voličská účast se pak v případě devíti kandidátů pohybuje na úrovni 67,9 procenta a v případě volebního modelu s jedenácti kandidáty svoji volební účast deklarovalo 72,7 procenta voličů. Tento rozdíl tedy napovídá, že téměř pět procent voličů vyřazení Dlouhého a Okamury odradilo od jejich účasti v prezidentských volbách.
V obou volebních modelech je rovněž patrné i poměrně vysoké procento voličů, kteří jsou rozhodnuti zúčastnit se prezidentských voleb, ale zatím nejsou rozhodnuti, kterému z prezidentských kandidátů dají svůj hlas. Přitom právě tato skupina voličů může svoji volbou až v poslední chvíli, rozhodnout o vítězi prvního kola prezidentských voleb. V tuto chvíli tak ani prvenství Miloše Zemana v prvním kole není vzhledem k v průměru pěti procentům nerozhodnutých voličů jednoznačné. Do samotné volby se pak mohou názory voličů ještě dále formovat a měnit, a to na základě mnoha faktorů. V každém případě lze nadále říci, že Miloš Zeman a Jan Fischer zůstávají největšími favority nadcházející prezidentské volby.
Exkluzivní internetový on/off-line průzkum byl proveden ve dnech 13. - 17. prosince 2012 na vybrané skupině 8593 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18 - 69 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu více než 220.000 registrovaných uživatelů 21.041 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-2,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.
