„Podmínkou dosažení dobrých cen bylo sdružení spotřeby magistrátu, městských obvodů, příspěvkových organizací, zejména škol a mateřských škol, a dalších městských společností. Zapojilo se například Divadlo J. K. Tyla, Divadlo Alfa, knihovna, ústav sociálních služeb nebo zoologická a botanická zahrada,“ uvádí primátor Martin Baxa. Podle ní se tak podařilo sloučit dodávku v objemu 20,5 tisíce megawatthodin zemního plynu do 152 odběrných míst.

Dalším faktorem byla volba optimálního způsobu nákupu. Zákon o veřejných zakázkách připouští kromě klasické papírové podoby také elektronickou aukci nebo nákup na komoditní burze. „Posoudili jsme pečlivě výhody a nevýhody všech možností a došli jsme k jednoznačnému závěru, že nákup energií patří na energetickou burzu. Evidentně jsme se rozhodli správně,“ dodal ekonomický náměstek primátora Martin Zrzavecký.

Kladenská komoditní burza funguje jako centrální tržní místo pro obchodování energií pro konečné odběratele. Jedná se o fyzické dodávky elektřiny a plynu určené přímo do odběrných míst zákazníků, kde si Plzeň mohla určit i cenové limity, za které byla ještě ochotna zemní plyn nakoupit. Právě u zemního plynu byl v režimu maloodběr tento limit stanoven o 271 korun pod současnou jednotkovou cenou, v režimu velkoodběr pak o 163 korun pod dnešními cenami. U obou energetických produktů se cena v burzovním systému dále snižovala. Ve velkoodběru, kdy je spotřeba nad 630 MWh v jednom odběrném místě za rok, získalo město a jeho organizace dodávku plynu za 727 korun za megawatthodinu a v maloodběru dokonce za 717 Kč/MWh.

„Jako přidanou hodnotu jsme získali kompletní analýzu spotřeby plynu včetně popisu všech odběrných míst. Město tak má nyní představu o energetických vstupech v objektech vytápěných zemním plynem a může zde efektivněji plánovat i hospodařit,“ doplnil primátor.