Jak se pro ni vyvíjel závod? Ještě do čtvrtka byla na vysokohorském soustředění. Původem biatlonistka pochází z Letohradu nedaleko dějiště šampionátu Žamberka. „Mám tam plno kamarádů, jela jsem už loni, tak proč si to nedat znovu, i když jsem byla utahaná,“ plánovala si.

Jenže před startem znovu lilo, teplota jen sedm stupňů. Ještě pořád váhala. Avšak nakonec vyrazila. „Běželo se mi dobře, až jsem si říkala, že se holky flákaj. Na kole jsem jela sama, nesjížděly mě, byl tam náskok asi okolo minuty. I ten druhý běh mi sednul, ještě jsem utekla.“

Stříbro získala veteránka, taky poctivá lyžařka, Šárka Grabmüllerová. Bronz má jedna z Czech Marathon Hopes trenéra Pitáka z jilemnické skupiny, Linda Vítová, ještě s nedělním 1/2maratonem v Ústí nad Labem v nohou.

Moravcová potvrdila triatlonovou kvalitu lyžařů i bez speciálního tréninku. „Letos můžu mít na kole tisíc kilometrů. Teď už jsem na něm ale dva měsíce vůbec neseděla. Byla jsem v Tatrách, Itálii, Slovinsku, jezdila hodně kolečkové lyže. Však mě taky bolí nohy,“ přiznala o den později.

Při plném poli by si troufala na třetí pozici. „Loni tady byla Frintová i Erbenová, já byla třetí, všechny ostatní za mnou,“ tvrdí. I vzdálenosti 5 – 20 – 3 s časem něco přes hodinu ji hrály do noty. „Pro mě to byl super trénink, chtěla jsem stihnout letos víc triatlonů, ale nějak nakonec nezbyl čas. Zatížení bývá časově podobné okolo dvou hodin. Mám cit pro vodu, plavala jsem i na fakultě. Teď ale plavu jen na jaře v rámci kompenzace, jinak moc ne.“

Přesto začíná vážně uvažovat o bohatší triatlonové budoucnosti. „Přemlouvali mě už dřív, trenér Řezáč, táta Standy, zkus to. Daří se mi. My lyžaři stejně v létě běháme a jezdíme na kole, máme velkej fyzickej fond. Taky Helča mě hodně inspirovala. Ty mně uplaveš, já ti ujedu na kole, poběžíme společně. A budeme do pěti na světě, plánuje mi. Na jaře o tom začnu přemýšlet.“

Teď si na chvilku užije zlaté medaile. Kulatou trampolínu na cvičení, co vyhrála, věnuje do svého jabloneckého klubu. A z dvoutisícové prémie si zaplatí benzín. Proč to nepřiznat, i případné prémie z triatlonu by se nejmíň přes léto hodily. „Takhle jsem musela tři měsíce na brigádu, dělám instruktorku a pořád sháním sponzory,“ prozrazuje.

S reprezentační kombinézou, do níž se nikdy pořádně nenacpala, se ještě neloučí. „Teď mám dohodu na sezonu do Fischer teamu. Pokud by za rok přišla od svazu nějaká nabídka směrem k olympiádě, určitě bych o ní přemýšlela. Poté, co si dala pauzu Ivana Janečková, jsem přece pořád druhá za Evou Nývltovou, což ukázal i nedávný mistrák na kolečkových lyžích.“