Dokončení  transakce prodeje 50% podílu v MIBRAG nastane po jejím schválení ze strany příslušných soutěžních orgánů, její podmínkou je rovněž dokončení transakce převodu 100% podílu ve společnosti Energotrans na společnost ČEZ.  Součástí transakce bude i prodej projektu na výstavbu nové uhelné elektrárny Profen v lokalitě dolu MIBRAG, rovněž společnosti Energetický a průmyslový holding. Další detaily transakcí nebudou zveřejněny.

Skupina ČEZ je z pohledu oblastí energetiky, ve kterých podniká, oproti konkurenci  více vystavena rizikovým tržním vlivům. V současné době totiž významně převažuje zejména výroba elektřiny, výnosy z této činnosti však striktně podléhají tržnímu vývoji ceny elektřiny na velkoobchodních trzích. Strategicky proto musí Skupina ČEZ posilovat svojí pozici v regulovaných činnostech – tj. distribuci  a teplárenství. Tedy v oblastech, které poskytují stabilní výnosy bez ohledu na vývoj situace na trhu.  Proto je pro ČEZ  strategicky důležitější oblast teplárenství.

Navíc po německém politickém rozhodnutí skoncovat s jadernou energetikou, které proběhlo během dvou měsíců, je pro ČEZ ze strategického hlediska německý trh nyní více rizikový. Německé úřady nadto deklarují, že odstavené jaderné elektrárny chtějí nahradit především obnovitelnými zdroji a plynem, což ukazují i první kroky (dohoda RWE – Gazprom).

Odpor veřejnosti před dvěma lety například donutil koncern RWE vzdát se plánů na stavbu uhelné elektrárny u sárského Ensdorfu. Stejně tak EnBW odvolalo výstavbu poblíž Mannheimu. Za poslední čtyři roky elektrárenské firmy v Německu vzdaly výstavbu více jak deseti plánovaných uhelných bloků. Posledním případem z tohoto roku je situace kolem uhelné elektrárny ve vestfálském Dattelnu. Ta se stala symbolem boje mezi velkými energetickými koncerny a místními občanskými iniciativami. Koncern E.On plánoval investici ve výši 1,2 miliardy eur a 900 miliónů již prostavěl. Stojí 180metrová chladicí věž, kotelna a řada pomocných budov. Jenže ekologové dosáhli žalobami dílčího zákazu stavby.

Ze všech těchto důvodů pak, když se nepodařilo najít shodu na avizovaném prodeji elektrárny Chvaletice, logicky přišla na pořad jednání tato varianta, jakkoliv investice do MIBRAGu i za tak krátkou dobu přinesla ČEZ velmi zajímavé zhodnocení vložených prostředků.

ČEZ se o Energotrans zajímá již několik let v souvislosti s připravovanou paroplynovou elektrárnou v Mělníce, která v budoucnu zabezpečí i dodávku tepla pro Prahu.

Společnost Energotrans je stoprocentní dceřinou firmou Pražské teplárenské a provozuje hnědouhelnou elektrárnu Mělník I. o instalovaném výkonu 352 MW.

Podnikatelský záměr na novou 800 MW paroplynovou elektrárnu v lokalitě Mělník schválilo vedení ČEZ na konci dubna 2009. Záměrem tohoto projektu je vybudovat elektrárnu, která bude připravena v blízké budoucnosti i nahradit výkon dožívajících uhelných zdrojů v této lokalitě. Stávající bloky budou postupně odstavovány v období po roce 2015.

Lokalita je velmi vhodná pro výstavbu paroplynového zdroje, protože disponuje veškerou potřebnou infrastrukturou, včetně možnosti připojení na plynovou soustavu. Plynové elektrárny mají významně nižší emise oxidů síry, dusíku i prachu oproti uhelným elektrárnám. Nižší jsou i emise CO2. Tím dojde k výraznému snížení emisí v celém Středočeském kraji. V tuto chvíli ČEZ provozuje v lokalitě 3 uhelné bloky, dva o výkonu 110 MW a jeden o výkonu 500 MW. Společnost Energotrans ve stejné lokalitě provozuje uhelné bloky s celkovým výkonem 352 MW.