„Naše skladba zdrojů se od vyspělých zemí významně liší. Věříme, že i u nás dojde k narovnání na trhu a jsme na to připraveni. V zemích EU27 činí dnes podíl plynu na výrobě elektřiny plných 21 procent, celosvětově 22 procent, ale v ČR je to pouze 4,7 procenta,“ říká Oldřich Petržilka, prezident České plynárenské unie.

To, že se podle zprávy IEA auta na zemní plyn začínají rozšiřovat, potvrzuje i ČPU. „Pokud srovnáme počet vozidel na zemní plyn u nás letos a před rokem, je tu 37 procentní meziroční nárůst. Vozidla na zemní plyn se skutečně rozšiřují rychle, žádné jiné alternativní palivo nečeká takový růst, na světě již dnes jezdí více než 13 milionů CNG vozidel. Žádná jiná pohonná hmota nenabízí takové snížení nákladů na palivo, snížení měrné spotřeby paliva a navíc téměř nulovou produkci emisí jako právě stlačený zemní plyn,“ říká Markéta Schauhuberová, manažerka České plynárenské unie.

NAPSALI JSME:

Část III. – Udrží poptávka po plynu tempo s nabídkou?

• Díky faktorům, které přispívají ke zvýšené poptávce po zemním plynu, bude v budoucnosti hrát zemní plyn v globálním energetickém mixu významnější roli. O poptávce po zemním plynu rozhoduje zejména dostupnost nabídky, konkurenceschopnost plynu v porovnání s alternativními zdroji energie, změny technologie a vládní politiky.

• Plyn je obzvláště atraktivní palivo pro Čínu, Indii a země Středního východu, které potřebují uspokojit rapidně rostoucí poptávku po energii v rychle expandujících městech. Tyto rozvíjející se ekonomiky budou do velké míry určovat míru expanze zemního plynu v nadcházejících pětadvaceti letech.

• Čína skýtá ohromný potenciál k dalšímu využití zemního plynu a nedávno přijatý dvanáctý pětiletý plán spotřebu plynu výrazně podporuje. V Číně se dnes uspokojuje zemní plyn pouze tři procenta poptávky po elektrické energii v porovnání s 21 procenty globálně. V rychle expandujícím čínském energetickém sektoru je značný prostor pro větší využití plynu: paroplynové elektrárny generují v Číně méně než dvě procenta elektrické energie oproti dvaadvaceti procentům celosvětově.

• Rozmach využití plynu závisí na interakci mezi ekonomickými a ekologickými faktory a státními zásahy do trhu. Dokud nebudou emise oxidu uhličitého zpoplatněny, výroba elektřiny spalováním uhlí zůstane pravděpodobně v mnoha oblastech levnější než výroba elektřiny spalováním plynu. Ovšem samotné cenové srovnání nereflektuje celou škálu výhod zemního plynu, jako například diverzifikace zdrojů dodávek, pružný vyrovnávací výkon v okamžiku, kdy naběhnou zdroje obnovitelné energie, a snížení emisí (když plyn nahradí uhlí).

• Při použití namísto jiných fosilních paliv snižuje zemní plyn emise skleníkových plynů a místních polutantů. Při výrobě elektrické energie (což je sektor, který spotřebovává nejvíce zemního plynu) má paroplynová elektrárna s kombinovaným cyklem v roce 2020 vypouštět 330 kilogramů oxidu uhličitého na jednu MWh vyrobené elektřiny, tedy zhruba polovinu v porovnání s novou elektrárnou na uhlí využívající nejmodernější technologie.

• Plyn v současné době není konkurenceschopný na úplně všech trzích či sektorech, ale rychle se objevují další příležitosti. Snazší přístup k dodávkám, zprostředkovaný vybudováním nové infrastruktury, vyvolává vyšší poptávku po spotřebě plynu na doposud plně nevyvinutých trzích. Sektoru silniční přepravy dominují ropná paliva, ovšem v několika zemích se auta na zemní plyn začínají rozšiřovat, protože šetří náklady a snižují emise. Největší použití často nalézají v komerčních vozových parcích, které nevyžadují široce rozšířenou infrastrukturu pro doplňování paliva.