Za sobotním utkáním se Vám po tříbodovém vítězství určitě bude ohlížet příjemně, že?

„Je to tak. Pro nás to byl skutečně hodně důležitý zápas, protože Znojmo se pohybuje ve stejných patrech tabulky jako my. První třetina se nám herně moc nepovedla, hodně jsme v ní chybovali. Na druhé straně je fakt, že jsme si nějaké šance vytvořili. Ve druhé už to bylo z naší strany mnohem lepší. Škoda byla, když Kosťa (Milan Kostourek – pozn. aut.) neproměnil to trestné střílení za stavu dva jedna a trefil jen tyč. Mohlo být rozhodnuto, a věřím tomu, že bychom odehráli zbytek zápasu v klidu. Takhle hosté využili našich chyb a otočili výsledek. Bylo samozřejmě hodně důležité, že Ivan Padělek ještě před koncem třetiny vyrovnal. V šatně jsme si pak řekli, že to prostě musíme doma urvat, což se nám nakonec povedlo. Jsme za to hrozně moc rádi, protože v předchozí těžké sérii jsme tohoto moc neuhráli a nutně jsme tyhle body potřebovali.“

Vy osobně jste se v minulém týdnu vrátil na prvoligový led po nepříjemném zranění. Věděl jste, že to bude trvat tak dlouho?

„Zranil jsem se v přípravě jen deset dní před soutěží a nemyslel jsem si, že to může být tak vážné. Nakonec jsem byl mimo hru dva a půl měsíce. Nemá cenu mluvit o tom, jak jsem se cítil. Jezdil jsem se na kluky alespoň dívat, povzbudit je, a hned jako to bylo možné, začal jsem trénovat.“

Ostrý start do zápasů jste si odbyl na ledě Kadaně. Jaký byl?

„Hlavně jsem se na tu chvíli hrozně moc těšil. Byl jsem předtím na ledě už čtrnáct dní, ale pořád to dost bolelo. Naplno jsem v podstatě trénoval až od minulého pondělka, před tím utkáním nás ale bylo málo, což nakonec můj návrat urychlilo. V Kadani jsem vydržel dvě třetiny, pak už noha bolela a cítil jsem, že je unavená. Stále nemám moc natrénováno. Teď musím zase nabrat kondici, abych byl mužstvu prospěšný.“

V sobotním zápase proti Znojmu jste poprvé v sezoně nastoupil doma a fanoušci vyvolávali vaše jméno. Zaregistroval jste to?

„Jo jo, moc jim za to děkuju! Diváci jsou tady super, za těch pět let, co v Táboře hraju, jsem měl tu čest je poznat… Moc bych si přál, aby zase chodili v co nejvyšším počtu, třeba kolem dvou tisícovek jako v té postupové sezoně. V takové atmosféře se nám hrálo naprosto fantasticky. Diváci nám opravdu hodně pomáhají.“

K nejbližšímu zápasu ale cestujete už ve středu do Třebíče. Co od něj lze očekávat?

„Na řadu teď přicházejí zápasy s mužstvy, které jsou zhruba na naší úrovni, a je třeba, abychom z nich co nejvíc vytěžili. Třebíč se v posledních kolech hodně zvedla a udělala dost bodů, takže bude určitě na koni. My si musíme zachovat maximální nasazení, vyvarovat se těch chyb, které nás během zápasu sráží, a hlavně si plnit všechno, co od nás trenéři chtějí.“