Především přijměte mé gratulace, zisk dalšího Anděla je obrovský úspěch. Úspěchem však byla už i nominace. Jaké byly vaše reakce, když jste se dověděli, že jste mezi třemi nominovanými?
Honza: Nominace mě příjemně překvapila a potěšila. Byli jsme v dobré společnosti, protože mezi nominovanými byli Jablkoň, po jehož boku stát je fajn, a Žofka Kabelová, která natočila výbornou desku. Mimochodem, rádi bychom ji pozvali na náš andělský koncert, který plánujeme na 21. června na Vsetíně.

Stáňa: Přiznám se, že jsem to tolik neprožívala. Už když jsme točili tuto desku, měla jsme ve studiu notebook a mezi natáčením jsme odbíhala, abych dodělala nějaké pracovní úkoly. (Pozn. redakce - oba se hudbě věnují při zaměstnání).

Určitě není mezi nositeli takových ocenění obvyklé, aby chodili do práce a pak, ve volném čase, točili desky. Jak reagovali kolegové, muzikanti, když se dověděli, že máte hudbu vlastně jen jako koníček?
Stáňa: Reakce byly různé. Registrovala jsem úsměvy, tiché bručení, kývání hlavou, možná i vyhýbání.

Honza: Někteří byli překvapeni a dívali se na nás jako na blázny, když jsme řekli, že nemůžeme slavit, protože ráno musíme do práce. Z trojice nominovaných jsme byli opravdu jediní, kdo se hudbě věnuje jen ve volném čase. Na druhou stranu, v poslední době velmi silně uvažuji, že bych se tomu začal věnovat naplno.

Jste jedni z mála, kdo dokázal získat sošku Anděla víckrát a určitě jste jediní, kteří mají stoprocentní úspěšnost svých alb. Necítíte trochu pocity provinění, zvláště, když jste už podruhé dokázali porazit profesionální muzikanty?
Stáňa: Určitě jsem tyto pocity prožívala. V minulosti jsem tam viděla Zuzanu Navarovou nebo Jiřího Pavlicu a Hradišťan a vedle nich si nepřipadám známá, populární ani profesionální.

Honza: Srovnání s těmito kapelami je opravdu zvláštní. Hlavně, když si uvědomím, že my tady „rubem“ deset hodin v práci (pozn. red. Honza je původním povoláním lesník) a pak to zabalíme a jdeme relaxovat. No relaxovat – vracíme se nad ránem, abychom se trochu prospali a stihli pracovní směnu. Takže určitě to není zadarmo.

To je možná další důvod, proč právě vy si toho Anděla opravdu zasloužíte. Kterého z těch dvou si vážíte víc?
Stáňa: První je pohádkový, vydřený. Byl nejen pro nás velkým překvapením, kritici byli ochotní hodnotit někoho úplně neznámého. Pro mě má proto větší váhu. Možná i proto, že na našem prvním albu mám větší podíl.

Honza: Já to nedokážu moc rozlišit. Oběma našim deskám věřím a je fajn, že byly oceněny. Každá je jiná a jsem rád, že jsme se v té druhé posunuli. O to víc mě těší, že se akademici nebáli vyjádřit svůj názor. Kapela, která získá Anděla, reprezentuje ten žánr.

Kdy se vaši příznivci dočkají třetí desky a možná třetího Anděla?
Stáňa: Nejdůležitější pro nás teď bude zúročit nového Anděla. Užít si to a dostat to k lidem. Ať si mohou udělat názor nejen na nás, ale vůbec na folk. Spousta lidí ani neví, jak emotivní, energický, zábavný a pestrý folk může být.

Honza: Tento žánr je vnímán jako okrajový a stejně se k tomu, bohužel, staví i média. Main streem bohužel dusí malé žánry a záměrně je vytlačuje na okraj. Vyplynulo to i z toho, že méně poslouchané žánry byly oceněny zvlášť, na okraji Prahy, bez veřejnosti a novinářů. Takže dostat se k lidem je pro nás mnohem obtížnější.

Co tedy plánujete pro své posluchače na nejbližší měsíce?
Honza: Teď budeme hrát prakticky každý víkend. Za poslední rok jsem pochopil, že jediné, co má obrovský význam, jsou lidé na koncertech. Když jim muzikant něco dá, lidé mu to vrací. Takže v nejbližších dnech nás čeká vystoupení v Ostravě, Olomouci, v Plzni, v Novém Boru, na Konopišti atd. Kalendář akcí je k dispozici na našich webových stránkách www.zambosi.cz, které budou v nejbližší době inovovány, máme také vlastní facebookový profil, na kterém fungují pozvánky na naše nejbližší koncerty.