Diskuse v rámci Mezinárodního dne lidské solidarity, který připadá na 20.12. 2009, se tak patrně ponesou v duchu existenciálních obav většiny domácí populace, která požaduje zachování sociálních garancí státu a větší míru daňové solidarity.

Exkluzivní internetový průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 14. - 16. prosince 2009 na vybrané skupině 5.710 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18 až 69 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci panelu 121 tisíc registrovaných uživatelů 14.300 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje kolem +-1,5 procenta.

Průzkum společnosti SANEP, který se zaměřil na tematiku solidarity, poukazuje na velice kritický postoj nadpoloviční většiny dotázaných ke všem formám solidarity v prostředí ČR. S největšími obavami se staví celé čtyři pětiny lidí k problematice sociální solidarity. Souhrnem 80 procenta dotázaných je totiž toho názoru, že by sociální solidarita (sociální dávky a zajištění základních potřeb nezaměstnaným, sociálně slabým a potřebným lidem) rozhodně neměla být zajišťována pouze z příspěvků od dobrovolných dárců a prostřednictvím neziskových organizací, jak navrhují některé pravicové strany. Naopak, 75 procent respondentů vyslovilo názor, že by sociální solidarita měla být i nadále garantována a zajišťována státem a prostředky státního rozpočtu, tedy stávající nezměněnou formou. Je tedy zjevné, že většina dotázaných stojí na straně zejména ČSSD, která se v rámci bouřlivých politických diskusí snaží obhájit stávající model vyplácení sociálních dávek, oproti ODS, která prosazuje právě výhradně dobrovolnou solidaritu a zrušení státních garancí v sociální oblasti.

Zejména během procesu schvalování státního rozpočtu vznikla velká politická rozepře mezi ČSSD a ODS i v oblasti daňové solidarity. Zatímco ČSSD prosazuje v rámci daňové finanční solidarity zavedení tzv. spravedlivého progresivního zdanění, tedy zavedení více daňových pásem, které by stanovily např. vyšší zdanění u nadprůměrně příjmových skupin a nižší zdanění v případě fyzických osob s průměrnými a podprůměrnými příjmy, ODS je pro jednotnou daňovou sazbu, která by byla stejná pro všechny příjmové kategorie.

Průzkum společnosti SANEP jednoznačně prokázal, že 65 procent dotázaných by souhlasilo se zavedením tzv. spravedlivého progresivního zdanění, tedy s vyšším zdaněním nadprůměrně příjmových osob a nižší zdanění příjmů osob s průměrnými a podprůměrnými příjmy. Naopak s tímto návrhem vyjádřilo nesouhlas 31 procento dotázaných.

Podle názoru 64 procent dotázaných je totiž v současné době v ČR míra daňové solidarity (poměr mezi zdaněním příjmů bohatých lidí a zdaněním příjmů středně a nízkopříjmové populace) nespravedlivá. Za spravedlivý naopak považuje stávající daňový systém 30 procent respondentů.

Pokud by se lidé s vyššími příjmy podíleli na příjmech státního rozpočtu formou vyššího zdanění svých příjmů větší měrou než lidé s průměrnými a podprůměrnými příjmy, je 58 procent dotázaných přesvědčeno, že by to pomohlo domácí ekonomické situaci. Tento názor však naopak nesdílí 36 procent dotázaných.

Sedmdesát procent dotázaných se rovněž domnívá, že v ČR není dostatečná mezilidská solidarita a lidé si navzájem nepomáhají.

Celkově lze říci, že domácí hospodářská krize a obava z nastávajícího ekonomického vývoje vzbuzuje u většiny lidí obavy z budoucnosti. Tato existenční nejistota pak vede k většímu důrazu na státní garance jistot v sociálních oblastech. Je proto pochopitelné, že daňovou a sociální solidaritu požadují zejména lidé s průměrnými a podprůměrnými příjmy, kterých je v naší zemi většina a mezi něž se počítá i velmi početná skupina lidí v důchodovém věku.