Cílem několikaleté práce nebylo Památník pouze rekonstruovat, ale především rehabilitovat a revitalizovat. Národní památník na Vítkově nalézá nový obsah a chce se stát součástí obyvatel metropole a státu. Nejen jako výraz státotvorných myšlenek a národních idejí, nejen jako součást vzdělávacího systému a kulturního života, ale také jako místo pro volnočasové aktivity návštěvníků. Jako integrální součást místa i celé Prahy se zapojuje do života obyvatel – kromě expozic nabízí atraktivní vyhlídku na Prahu ze střechy Památníku a posezení v netradiční kavárně.

Generální ředitel Národního muzea k otevření Národního Památníku na Vítkově říká: „Národní muzeum na sebe převzetím Památníku vzalo náročný úkol tento doposavad převážně uzavřený objekt revitalizovat a otevřít veřejnosti. Snaží se pro to udělat maximum, aby toto místo nebylo jen tichým symbolem naší státnosti, ale též moderním muzeem, kde se především mladší generace bude moci seznamovat s důležitými momenty naší novodobé historie.“

Památník se za účasti prezidenta republiky slavnostně otevírá po dvouleté generální rekonstrukci, kdy finanční prostředky ve výši 321 milionů korun poskytlo Ministerstvo kultury ČR, významný byl i finanční podíl Ministertva obrany ČR. Realizace má soudobou architektonickou tvář, která respektuje architekturu Památníku. Z novodobých zásahů stojí za zmínku zasklený podchod před vstupem do Hrobu Neznámého vojína a realizace nástavby panoramatické kavárny ve východní části. Na střeše Památníku byla vybudována vyhlídková terasa s impozantním pohledem na Prahu. Vyjma terasy je v celém Památníku umožněn bezbariérový přístup. Objekt nezůstane pouze výstavním prostorem. Národní muzeum připravuje bohatý dramaturgický plán, který se snaží oživit toto unikátní místo na kulturní mapě metropole i samotné městské části Praha 3. Bezprostředně po otevření ožije Památník jako dějiště hudebních koncertů, workshopů, divadelních představení a také edukačních aktivit napojených na školský vzdělávací systém.

V rámci Památníku se současně otevírá moderní a interaktivní expozice věnovaná dějinám 20. století – KŘIŽOVATKY ČESKÉ A ČESKOSLOVENSKÉ STÁTNOSTI, která byla připravena ve spolupráci s Vojenským historickým ústavem Praha. Národní muzeum tak zaplňuje mezeru, neboť v České republice doposud chyběla expozice moderních dějin. Ta zachycuje významné křižovatky v našich dějinách, na kterých se výrazným způsobem měnila státnost a ideové pojetí státu. Zejména se jedná o pět základních momentů: 1918: vznik ČSR, 1938: období Mnichova a zániku Československa, 1945 – 1948: obnovení Československa a komunistický převrat, 1968: vznik československé federace, 1989: pád komunismu spolu se zánikem Česko-Slovenska v roce 1992. Každá z křižovatek je založena na prezentaci osob, které určitým způsobem vyjádřily své postoje k vývoji státu a státnosti. Návštěvníci tak uvidí Kubišovo sako z krypty kostela, kde byli atentátníci na Heydricha zastřeleni, poslední dopisy Milady Horákové a Heliodora Píky z vězení, osobní předměty spjaté s Janem Palachem, psací stroj používaný Pavlem Tigridem nebo šachové figurky, které ve vězení vyrobil z chleba Milan Šimečka. Expozice využívá i některé další části Památníku, jako např. Kolumbárium, Síň Rudé armády nebo podzemí Památníku, kde je do kulis Gottwaldova mauzolea včleněna výstava o dějinách Národního památníku na Vítkově.

První krátkodobou výstavou v prostorách pro tematické výstavy je výstava HRADNÍ FOTOARCHIV 1918–1933, která prezentuje unikátní stejnojmenný fotografický fond, který vznikl při tiskovém odboru Kanceláře prezidenta republiky. Zobrazuje prezidenta T. G. Masaryka při oficiálních i soukromých příležitostech a také nejrůznější akce, kterých se osobně neúčastnil. K výstavě vychází i stejnojmenná kniha, nad kterou převzal záštitu prezident republiky.

Součástí Památníku je HROB NEZNÁMÉHO VOJÍNA, jehož oficiální statut jako ústředního pietního místa a nejčestnějšího válečného hrobu České republiky před několika měsíci schválila vláda České republiky.

Doprava k Památníku

Autobusem 133 či 175 od metra Florenc na Tachovské náměstí a odtud pěšky.
Pěšky ze zastávky metra Florenc kolem Vojenského historického ústavu Praha.
Vycházkovou trasou od tramvají 1, 9, 10 a 16 ze stanice Ohrada.