ROUDNICE NAD LABEM - Nejdůležitějšími body debaty byla přeložka vedení vysokého napětí elektrické energie mezi roudnickým sídlištěm a čtvrtí Podlusky a alternativní řešení k plánované západní části obchvatu a na něj navazující umístění nového mostu.

Nový most a obchvat

Potřeba dalšího mostu pro Roudnici je zřejmá minimálně od 50. let 20. století. Až do současnosti se nový most plánoval v nejrůznějších lokalitách od východního okraje Bezděkova, přes Štěpárnu (varianta s tunelem) až po současnou pozici zakotvenou v územním plánu Roudnice nad Labem i v územně plánovací dokumentaci na krajské úrovni. Pro Ústecký kraj v současnosti vzniká nová územně plánovací dokumentace („Zásady územního rozvoje“) a je tedy vhodná doba znovu otevřít debatu na téma NOVÝ MOST. Bez ohledu na to kdy a zda vůbec dojde realizaci mostu, již samotný fakt jeho existence v územních plánech má pro Roudnici a její okolí strategický význam. Současný historický most by se posunul do výrazně zklidněné pozice s vyloučením nákladní dopravy a s důsledným zpomalením dopravy osobní ve prospěch chodců a cyklistů. Most by se tak stal opravdu městským korzem propojující historické jádro Roudnice se sportovně relaxačním areálem Pod lipou a dalšími partnerskými obcemi na pravém břehu Labe.

S vědomím, že si současný návrh obchvatu okolo Podlusk, hřbitova a dalších západních okrajů Roudnice prošel složitým vývojem a že má své nesporné kvality, dovoluji si veřejnosti představit alternativní variantu.

Alternativní varianta

Tato varianta vrací most zpět na východní okraj města. Její výhodou je, že by zcela odpadla celá západní větev obchvatu a zůstal by pouze obchvat východní (který v současné době spěje k dokončení). Druhou velkou výhodou by byla možnost budoucího možného rozvoje Roudnice západním směrem (protože město při svém současném katastrálním území ani jinou možnost nemá). Třetí důležitou výhodou tohoto řešení je možnost navázat na výrobní, skladové a jiné komerční plochy na hranici katastrů Roudnice a Dobříně. Tyto plochy by měly svou logiku ve vztahu na dopravní spojení se Štětím a celým Českolipskem. Konečně by toto uspořádání dalo velmi dobrý předpoklad pro možnost zbudování obchodů a služeb pro čtvrť Bezděkov a obec Dobříň.

Slabou stránkou této varianty je samozřejmě nezbytnost dohody mezi Roudnicí, Vědomicemi, Kyškovicemi a Dobříní. Složitá budou rovněž jednání s orgány ochrany životního prostředí o technickém řešení ochrany prostoru Bažantnice na pravém břehu Labe (to však považuji za proveditelné).

Ing. arch. Vávra bude požádán o prověření různých variant z pohledu územního plánování, ale také dopravního řešení a samozřejmě ochrany přírody, krajiny a udržitelného rozvoje.

Východní obchvat však osobně cítím jako hradbu nebo opasek svírající město (navíc na návětrné straně). Přesunutí plánované průmyslové a komerční zóny z oblastí pod letištěm chápu jako příležitost zachovat důstojný příjezd do města od dálnice D8.

Přeložka 110 kV

Mezi sídlištěm a Podluskami je jasná čára a to jak ve skutečnosti, tak i na mapách v územním plánu. Tato čára nevznikla jako záměr urbanisty, ale je to nadzemní vedení elektrické energie, které shodou různých okolností zůstalo „ve městě“ a přitom sem nepatří. Naším společným záměrem je tuto danost využít, to je jednat s rozvodnými závody o přeložení této trasy a vzniklý koridor jednoduše využít pro důležitou stavbu – rychlou spojku ze sídliště a z Podlusk na dálnici D8. Jak by tato spojka odlehčila provozu na Špindlerově třídě je každému zřejmé. Za samozřejmost považuji předpoklad, že tato spojka nebude určena tranzitní nákladní dopravě.

Informace o rozvojových projektech naleznete také na www.roudnicenl.cz/projekty