Přítomné věřící pozdravil v několika jazycích, mimo jiné v polštině či němčině.

Pozdravil také všechny, kteří nemohli do Brna přijet a sledovali mší prostřednictví sdělovacích prostředků. Vyzval je, aby mysleli společně na staré, nemocné a nemohoucí lidi, přítomné navíc požádal, aby jim věnovali modlitbu.

Poté požehnal osmačtyřicet předmětů, které věřící shromáždili na tuřanském letišti. Nejtěžším z nich byl zvon Martina Středy pro kostel Nanebevzetí Panny Marie v Brně u jezuitů, který váží 470 kilogramů. Nejdelším předmětem papežského svěcení byl patriarchální kříž pro věž děkanského kostela svatého Jakuba Staršího v Poličce, který měří 3,3 metru. Zajímavostí byly dva základní kameny svatostánků, které se mají začít stavět v novodobém slohu na místě chrámů zničených za socialismu. Farníci tak postaví kostel svaté Kateřiny v Merbolticích na Děčínsku a kostel svatého Vavřince v Měcholupech u Žatce.

Papež požehnal rovněž základní kameny pro stavbu zbrusu nových kostelů - církev postaví svatostánky v Brně-Lesné, v Kohoutovicích a v Třemošnici na Chrudimsku. Papežského svěcení se dočká rovněž základní kámen pro Dům svatého Jana z Boha v areálu nemocnice Milosrdných bratří v Brně.

Církev přivezla do Brna k požehnání také několik artefaktů z ciziny. Největším z nich byl základní kámen nového kláštera v Žilině, který postaví Kongregace Dcer svatého Františka Assiského z Bratislavy.

Všechny předměty byly umístěny na zvláštní podstavce na krajích pódia.

Při odchodu se papež Benedikt XVI. rozloučil s prezidentským párem.