"Staroměstské náměstí je faktickým symbolickým středem města," prohlásil Bém a v této souvislosti vyzdvihl historické události jádra města, jako například popravu 27 českých pánů v roce 1620 nebo následky obou světových válek. Za Pražského povstání došlo k poškození budovy Staroměstské radnice a po skončení 2. světové války budova neunesla tlak válčení a byla stržena, tím došlo k odkrytí zadní strany některých domů.

Pražský primátor upozornil na polohu historického náměstí, kterou považuje za gravitační pole neboli místo, kam chodí Pražané nejen kvůli rozsvícení vánočního stromu. "Náměstí je těžištěm každodenního života Pražanů," podotkl Bém.

Soutěží na obnovu nové tváře Staroměstského náměstí a radnice bylo již osm. "Návrhů jsme zhlédli více než 500," upozornil předseda pracovní skupiny primátora Jiří Kotalík, která funguje v počtu 12 lidí od února roku 2008. Za neúspěchem soutěží vidí nevyjasněnost základního přístupu k samotné obnově a nepřesná základní pravidla programu soutěží. "Soutěž nás posouvá dál," řekl Bém.

Architekt Kamil Dvořák upozornil, že neúspěšné soutěže ztroskotaly kvůli vysokým nárokům na novou monumentální budovu radnice, která narušuje historický ráz okolí. Podle Dvořáka by podoba nové radnice měla být členitá. V případě dopravní obslužnosti hodnotí architekt navrhovaná řešení obstojně. Architekt neopomenul ani existenci Mariánského sloupu na náměstí, který v roce 1918 zničili vandalové.

Dvořák v neposlední řadě upozornil také i na smysl nové budovy radnice. "Radnice má dostatek budov," podotkl Dvořák s tím, že je důležité zamyslet se nad tím, zda opravdu nová budova má sloužit úředníkům.

Kritici celkové revitalizace náměstí z řad veřejnosti jsou podle odborníků příliš konzervativní a bojí se změny. Odborníci je však uklidňují, že vše musí proběhnout až po důkladném archeologickém průzkumu a celková obnova náměstí musí být důstojná vzhledem k prostředí, aby přispěla k jeho zlepšení.

Mezinárodní odborné konference Revitalizace Staroměstské radnice a okolí: možnosti a limity navštívilo okolo 90 účastníků z řad odborníků i laické veřejnosti.

V 19. století došlo k první významné změně po dlouhé době; vznikla novogotická přístavba Staroměstské radnice a vznikla tu tramvajová trať. V roce 1902 se zde manifestovalo za zavedení všeobecného hlasovacího práva. V roce 1915 byl na náměstí odhalen Pomník mistra Jana Husa, při příležitosti 500. výročí jeho smrti. 14. října 1918 se zde konala demonstrace za vyhlášení nezávislosti na Rakousku-Uhersku. Po vzniku nezávislého Československa 28. října 1918 dav spontánně strhl i mariánský sloup z roku 1650. Staroměstská radnice, silně poškozená za Pražského povstání byla po skončení Druhé světové války stržena, čímž se odkryla zadní strana některých domů. Klement Gottwald zde přednesl