Ministr financí Eduard Janota představil v pátek zástupcům politických stran jednotlivé body navrhovaného protikrizového balíčku. Ten má snížit hrozící deficit státního rozpočtu z 230 na 157 miliard korun. V případě přijetí úsporných opatření by deficit činil 5,2 procenta hrubého domácího produktu Česka.

Konkrétně Janota navrhuje mimo jiné zrušení slev na pojistném za „nízkopříjmové“ zaměstnance, které platí firmy (úspora 16,5 miliardy korun), zvýšení sazeb DPH o jedno procento (10 miliard korun), zvýšení spotřební daně (zhruba 11 miliard korun), ponechání sazby odvodů na nemocenské pojištění (8,3 miliardy korun), zkrácení mezd státních zaměstnanců mimo ústavní činitele o čtyři procenta (sedm miliard korun), nebo zdanění náhrad ústavních činitelů (0,1 miliardy korun).

Janota také doporučuje nenavyšovat platby státu na zdravotní pojištění za důchodce, studenty a matky na mateřské (přibližně osm miliard korun), snížení rodičovského příspěvku o 10 procent (2,8 miliardy korun), omezení porodného ze 13 na 10 tisíc korun (0,3 miliardy korun), snížení příspěvků na sociální služby (1,9 miliardy korun) nebo snížení příspěvku postiženým na provoz auta (0,6 miliardy).

ČSSD se už vyjádřila v tom smyslu, že je ochotna jednat o některých změnách v balíčku - o zvýšení stropů, zrušení slev na sociální pojištění pro firmy. Je pro zavedení vyšší či progresivní daně z příjmu. Také je pro to, aby se jednotlivé zákony schvalovaly samostatně, ne jako jeden balíček.

ODS se zase dala slyšet, že upřednostňuje restrikce ve fiskálních výdajích před zvýšením rozpočtových příjmů. Balíček chce schvalovat vcelku. Je proti zvyšování daní z příjmu fyzických a právnických osob.