Klaus a jeho visegrádští partneři, tedy slovenský prezident Ivan Gašparovič, polský prezident Lech Kaczyńský a maďarský prezident Lászlo Sólyom, se nejprve v pátek ráno přivítají během uvítacího ceremoniálu za účasti česné jednotky námořní pěchoty ve Gdyni.
Následovat bude prohlídka lodí Muzea ORP Blyskawica a první plenární zasedání summitu. V sobotu odpoledne se šéfové středoevropských exekutiv zúčastní mořského ceremoniálu uctění památky obránců Westerplatte a návštěvy Památníku Solidarity.
Večer se Klausovi vydají do Oliwské katedrály na varhanní koncert a po něm na oficiální večeři pořádanou manželi Kaczyńskými.
V sobotu dopoledne pak bude zahájeno druhé plenární zasedání summitu.
Visegrádskou skupinu tvoří čtyři, původně tři, středoevropské země, tedy Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko. Visegrádské uskupení vzniklo za účelem všestranné kooperace a intenzivního prosazování zahraničněpolitických cílů účastnických zemí. Vzájemná koordinace politických kroků rovněž měla tyto země přibližovat západním bezpečnostně-politickým a hospodářským strukturám, zvláště pak NATO a ES/EU.
Za oficiální počátek visegrádské kooperace je považován 15. únor 1991, kdy se v maďarském Visegrádu setkali československý prezident Václav Havel, polský prezident Lech Wałęnsa a maďarský premiér Jósef Antall, aby zde podepsali Deklaraci o spolupráci České a Slovenské federativní republiky, Polské republiky a Maďarské republiky na cestě evropské integrace. Místo bylo vybráno symbolicky, právě zde se totiž setkal roku 1335 český král Jan Lucemburský, polský král Kazimír III. Veliký a uherský král Karel I. Robert k podpisu deklarace o mírové spolupráci svých zemí
Po vstupu do Evropské unie však význam spolupráce upadá a kooperace se soustředí spíše na dílčí projekty.
