Rep.: Zvolil jste pro Česko poměrně netradiční způsob předvolební kampaně. Myslel jste si, že tenhle nový způsob komunikace s lidmi zabere víc?
M.T.: Kampaň měla jasné cíle. Chtěl jsem se představit na jižní Moravě autenticky, chtěl jsem, aby mě lidé poznali jako normálního člověka, abych já poznal je. Dlouho jsem tu nebyl, proto jsem potřeboval detailně rozkrýt problémy regionu a chtěl jsem identifikovat problémy z pohledu centrální správy. Kromě toho jsem si chtěl zlepšit fyzickou kondici a udělat si dovolenou. To vše se mi podařilo, takže ano, kampaň byla netradiční ale velmi úspěšná.
Rep.: Byla to spíše zábava?
M.T.: Věřím, že vypadala hodně "easy", ale pravdou je, že to bylo vždy 15 hodin denně práce. Všechno se podařilo, přežil jsem všechna zranění a po kampani v Jihomoravském kraji jsem hubenější, fyzicky lépe připravený na ostré souboje v září a říjnu a mentálně naprosto vyrovnaný a nabitý energií.
Rep.: Co pro vás bylo největším zdrojem energie?
M.T.: Autentická setkání s lidmi, potkal jsem jich tisíce či desetitisíce. Poznal jsem konkrétní osudy a problémy a nejvíce mě inspirovali energií nabití senioři, kteří ani nebrečeli, ani si nestěžovali. Například 96letá paní Halámková, která má na posteli Hovory s T.G.M., skoro nevidí a neslyší, a přesto se dívá do budoucnosti s takovým optimismem, že mi to dalo sílu, abych to celé vydržel. Celé mi to zároveň dává naději, že lidé pochopí, o čem ty volby jsou.
Rep.: Osobním setkáním ovšem přeci nemůžete oslovit tolik voličů?
M.T.: Naopak, ti lidé mě poznali jako obyčejného člověka a tak mě uvidí, až budou ve volební místnosti. Ani jsem nečekal, že se nám ta kampaň tolik podaří, protože ten, koho se mi podařilo oslovit tímto způsobem, o mně něco ví, nejsem pro něj jen cizí člověk, který jim něco naslibuje a nesplní.
Rep.: Byli lidé spíše kritičtí, nebo chválili. Vyčítali vám dopady krize na region?
M.T.: Já jsem s nimi mluvil hodně na rovinu. Jakékoliv sliby jsou v této hospodářské situaci plané a já jsem ji například otevřeně říkal, že lidé ještě nedoceňují dopady krize, že se na to musí připravit a musí si zvolit takovou vládu, která bude řešit problémy, které ještě dnes neznáme. Takže někteří spíše nadávali, jiní chválili, ale překvapilo mě, jak tady byli lidé optimističtí, potlačili například mé obavy a přesvědčili mě, že u některých oborů podnikání nejsou dopady krize tak velké, jak jsme se obávali.
Rep.: Dali vám lidé nějaké konkrétní impulsy na řešení problémů regionu?
M.T.: Impulsů jsem dostal bezpočet. Kromě toho, že jsem jednal se spoustou občanů, pořádal jsem i tematické obědy. Seděl jsem tam například s kastelány národních památek, s neziskovým sektorem, vinaři, farmáři, podnikateli a dalšími. Byla to velmi intenzivní informacemi nabitá setkání, kdy jsem se na jedné straně snažil vysvětlit svůj přístup k řešení problémů a oni mi dávali impulsy, co je potřeba udělat. Nyní například přesně vím, co změnit v památkovém zákoně, nebo přesně dokážu identifikovat problémy, které se týkají vinařství. Ta setkání byla neuvěřitelně cenná v tom, že jsem mluvil s lidmi, kterých se to týká, a ne s papaláši.
Rep.: Jakými problémy regionu se chcete primárně zabývat?
M.T.: Já se chci zaměřit na ty nejpalčivější problémy tady. Jedná se o dopravní infrastrukturu, zemědělství a rozvoj vědy a výzkumu v regionu. Zvláště poslední zmíněný bod má v tomto kraji potenciál. V Brně vzniká několik vědeckých center nadrepublikového významu, jako Mayo clinic nebo CEITEC, ale i řada dalších, u kterých jsem od počátku a navíc management města je schopný dlouhodobě spolupracovat s univerzitami a podnikateli. V tom je jeho síla, která umožní vytvořit řadu pracovních míst pro široký region.
Rep.: Co myslíte, že je tedy pro rozvoj regionu, za nějž kandidujete, nejdůležitější?
M.T.: Nemyslím si, že to jsou primárně peníze, ty budou jen prostředkem na dotažení infrastruktury a projektů, já chci učinit region životaschopným sám o sobě. Nazval jsem to "dřímající potenciál" a já ho chci probudit.
Schvalme rozpočet po volbách, politici teď nejsou racionální
Předseda
Rep.: Tento týden jste s premiérem Janem Fischerem a ministrem financí Eduardem Janotou řešil rozpočet pro rok 2010, ve hře je několik variant, kterými se má snížit obrovských schodek. Jaké řešení byste navrhoval vy?
M.T.: My navrhujeme, aby Janota připravil návrhy, které by po té projednal nový parlament do konce února tak, aby k 1. 7. platily bohužel i s tím velkým schodkem. My bychom v první fázi novým parlamentem schválili Janotův návrh bez legislativních změn, a k 1. 7. bychom podle platné legislativy, do té doby schválené, schvalovali nový 18měsíční krizový rozpočet, který by byl až do konce roku 2011.
Rep.: Schválení rozpočtu současnou vládou je pro Vás nepřijatelné?
M.T.: Tato vláda a tento parlament nemá žádný mandát na to, jak má vypadat rozpočet pro rok 2010. Ten musí stejně podle ústavy nová vláda předložit nové Poslanecké sněmovně, teprve oni budou moci dělat nové legislativní změny.
Rep.: Takže návrh například Miroslava Kalouska na to, že nový rozpočet by měl být schválený do voleb, je podle Vás nereálný?
M.T.: Miroslav Kalousek se chová na to, že je bývalý ministr financí, poměrně populisticky v tom smyslu, že navrhuje schválit opatření navržená ministrem financí Eduardem Janotou do voleb. A to nemluvím o Jiřím Paroubkovi, který buď všechno odmítá, nebo kritizuje. Jsou to populistické kroky a to říkám i s tím, že Miroslav Kalousek je můj kamarád.
Rep.: Co Vám konkrétně vadí na jejich návrzích?
M.T: Všichni se budou chtít zavděčit voličům a nikdo nebude při sestavování rozpočtu jednat racionálně a my ten schodek potřebujeme snížit co nejlepším způsobem, takže mi vadí to, že by se měl schvalovat před volbami.
Rep.: Jsou podle Vás návrhy ministra financí například na zvýšení DPH a spotřební daně špatné?
M.T.: Nikoliv, je to takový vějíř návrhů na příjmové i výdajové straně státního rozpočtu, které by pomohly redukovat státní deficit, a je to naprosto korektní nabídka a Janota podle mě předložil přesně to, co jsme od něho čekali. Špatné je to s tím, jak se toho chopili někteří politici před volbami.
