Elektronické volby by měly znatelně zjednodušit současný systém. Výhodou by byl nový systém i pro krajany žijící v zahraničí.
Změny volebního systému požadují v průběhu let různé strany s odvoláním na to, že současný systém končí stranickým patem, tedy že opozice i vládní koalice mají ve sněmovně téměř stejně velké zastoupení, nedaří se ustavit stabilní většinové vlády, a poté o osudech mnoha zákonů rozhodují pouze hlasy několika "neposlušných" poslanců či přeběhlíků.
Vůbec poslední návrh na změnu volebního systému v České republice schválila ještě Topolánkova vláda v únoru. Kabinet vybíral ze šesti variant. Vládou zvolená "řecká" varianta volebního systému počítala se zachováním 14 volebních obvodů korespondující s kraji. Mělo jít o zrovnoprávnění menších stran, velké strany by však ve druhém skrutiniu měly dostat bonus, aby mohly snáze sestavit většinovou vládu. V prvním skrutiniu se hlasy stranám podle návrhu rozdělily pomocí Hagenbaach-Bischoffovy formule, která umožňuje poměrné rozdělení hlasů. Touto metodou se však nerozdělí všechny hlasy, zbývající se rozdělí pomocí d´Hondtova čísla, která naopak nahrává velkým stranám. V červnu ovšem předložený návrh zamítla sněmovna s tím, že je účelový a diskriminuje malé strany.
Pokus o změnu volebního zákona proběhl i v roce 2000, kdy systém navrhovaný
