"Nechceme žádné provizorium rozpočtu, který by zkomplikovalo například možnosti čerpání evropských fondů. Například návrh, že by byl rozpočet přijat na jeden a půl roku je prostě blábol a science fiction," uvedl Paroubek.

Podle šéfa ČSSD ministr financí Eduard Janota sám nechápe čísla, která nyní představuje jako definitivní. Jde spíš podle něj o začátek debaty. Nemá tedy smysl zatím hovořit o tom, že Janotovy návrhy ČSSD nepodpoří. "Neviděl bych to tak dramaticky. Ministr Janota začíná debatu a chce slyšet názory politických stran," podotkl

Paroubek upozornil, že v domácí ekonomice se střetávají dvě základní tendence, které směřují ke zpomalení hospodářského růstu. "Jednak je to prudký pokles zahraniční poptávky vyvolaný světovou finanční krizí. Jednak to byla restriktivní a daňová politika Topolánkovy vlády, která podvázala domácí poptávku," vysvětlil.

"Topolánkova vláda zdevastovala příjmovou stránku veřejných rozpočtů, což vedlo ke snížení příjmů do státního rozpočtu o 80 až 100 miliard korun," uvedl Paroubek. Snížení schodku veřejného rozpočtu o 20 procent v roce 2008 se přitom tehdejšímu ministrovi financí Miroslavu Kalouskovi (TOP 09) podařilo pouze trikem. "Načerpali se prostředky z rezervních fondů a fondu státních záruk uspořených v minulých letech. Byl to pouhý daňový trik," upozornil socialistický předák.

Šéf ČSSD vítá, že ministr financí Janota připouští nutnost zvyšování daní a sociálního pojištění. ČSSD však odmítá plošné škrty a zvyšování nepřímých daní, což by pocítili zvláště nízkopříjmové osoby. Naopak ČSSD prosazuje zvýšení přímých daní pro právnické i fyzické osoby. "Rozhodně odmítáme snižování sociálních dávek, důchodů nebo omezování aktivní politiky zaměstnanosti," uvedl Paroubek. Zdůraznil také, že v některých oblastech mandatorních výdajů, jako jsou například důchody, škrtat nelze, a že by pravicoví politici neměli prosazovat hysterická opatření, která by postihla právě nejohroženější skupiny občanů.

Europoslanec a stínový ministr školství Jiří Havel upozornil, že je pochopitelné, že prvotně chce sáhnout na zvyšování DPH. "Je to daň plošná a dobře se vybírá," poznamenal Havel. To ale podle něj není cesta, kterou by se Česko mělo ubírat a rovněž zdůraznil, že opatření v daňové politice by měla směřovat k navýšení přímých daní.

Havel rovněž upozornil, že hrozbu zneužívání sociálních dávek zažehnala ČSSD již v roce 2006 zavedením velmi přísného systému při přiznávání dávek, který začal platit v roce 2007. "V oblasti důchodů o zneužívání může být jen těžko řeč. Na důchody dáváme 300 miliard korun, což je 7,6 procent. V Evropské unii je ale průměr 12 procent. Obdobně, co chcete zneužívat na přídavkách na dětech, tam dáváme přibližně polovinu průměru evropské unie," přiblížil Havel. Taktéž podle Paroubka by cesta škrtání mandatorních výdajů nebyla efektivní.

"Věc je spíše o signálním efektu," uvedl ekonomický expert ČSSD Jan Mládek s tím, že nelze očekávat, že by mohlo omezení sociálních dávek výrazně ovlivnit příjmy do státního rozpočtu.

Podle lídra socialistů problém českých veřejných financí leží primárně na straně příjmů. ČSSD má přitom detailně propracovanou strategii a odmítá zároveň návrhy ODS, která chce zavádět plošná opatření. Jedním z bodů, které hodlá ČSSD změnit, je například rovná daň. "Nejbohatší lidé mají v Česku daňový ráj," uvedl Paroubek. Podle něj by se měla zavést vyšší daň z příjmu nad sto tisíc korun. "To by se týkalo přibližně jednoho procenta občanů," uvedl.

Vývoj deficitu státního rozpočtu na rok 2010 pro ČR počítá ministr financí Janota na 6,5 procent HDP. "Pro ČSSD je přijatelné přibližně pět procent," uvedl Paroubek. Upozornil také na to, že například Rakousko počítá se 4,7 procenty a Německo se 6 procenty. Paroubek počítá, že vláda sociální demokracie s jejím ministrem financí by mohla udržet deficit na 170 nebo 180 miliardách.

Paroubek je přesvědčen, že evropské země by měly také začít bojovat proti únikům financí do daňových rájů, což by státnímu rozpočtu mohlo přinést několik miliard korun. Podle něj problematika ovšem vyžaduje celoevropskou akci, nikoli samostatný postup České republiky.

Co se týče zavedení eura, prosazuje ČSSD co nejbližší termín. Reálně se jeví podle Mládka rok 2015. Důležitý ovšem bude podle Paroubka posun výkladu maastrichtských kritérií. "Zájem o členství v eurozóně má nyní pět až sedm zemí, pokud budou tyto země provádět nějakou koordinovanou politiku, pak by to mohlo vést ke změně přístupu v dodržování kritérií," uvedl Havel. Paroubek podotkl, že koordinovat by mohly kroky už země Visegrádské čtyřky.

Lídr sociální demokracie také upozorňuje, že ČSSD má jako jediná politická strana v Česku propracovaný program boje proti finanční krizi. "Problém je velmi závažný. Sociální demokracie již 4. července na své programové konferenci schválila materiál Jediná cesta z krize," připomněl Paroubek